Článek
Kdysi jsem někde četl, že známý autor vynikajících detektivek Gilbert Keith Chesterton nadhodil otázku, kam by asi moudrý muž schoval obyčejný oblázek tak, aby ho pokud možno nikdo nenašel. Uložil by jej do sejfu? Zazdil by jej do komína? Zahrabal někde na zahradě? Vložil příbuznému do rakve? Nebo do pancéřové skříňky na odkládání cenností v pětihvězdičkovém hotelu? Nechal by jej zamknout do bezpečnostní schránky v bance?
Obyčejný šutr a najednou by kolem něho bylo tolik starostí.
Slavný spisovatel nakonec přichází k názoru, že nejlepším místem na ukrytí obyčejného, nenápadného oblázku je pláž u moře, třeba v Chorvatsku, kde jsou takových, podobných nebo i stejných oblázků nesčetné hromady, takže se tam jeden oblázek navíc dokonale ztratí a je docela dobře možné, že ho později nenajde ani jeho majitel. Stát se to může.
Všude jinde, kde bude oblázek vystaven dychtivým lidským pohledům ať už jako vzácný exponát ve vitrínce z neprůstřelného skla nebo jako součást korunovačních klenotů, visících uprostřed sítě laserových paprsků a hlídaných speciálními agenty, kteří nejdříve střílí a teprve potom začnou přemýšlet, máte téměř jistotu, že ho někdo šlohne nebo se o to aspoň pokusí. I kdyby ho předtím musel třeba znárodnit. Chestertonova myšlenka je geniální nebo k té genialitě nemá daleko, protože je jednoduchá a z praxe víme, že funguje na 100%.
My ji teď ovšem použijeme k trochu jiné úvaze. Všichni víme, co to je umělá inteligence a stejně tak všichni víme, jaké jsou její přednosti. Řekněme to jednoduše - předností umělé inteligence je rychlost a velký objem zpracovávaných dat. To je všechno.
Dále se může AI chlubit už jen tím, že v každé vyprodukované větě naseká takové množství chyb, že je to pro většinu normálních lidí za normální teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu prakticky nepředstavitelné.
Rychle něco napíše, ale v textu jsou hrubky. Bohužel, někdy i příšerné hrubky. Rychle něco spočítá, ale dojde k výsledku, který bude v praxi neproveditelný. Čili bude bez sebemenšího užitku. Pokud ji budete chtít kontrolovat pomocí zdravé lidské mysli, zjistíte, že tolik kontrolorů se ještě na světě nenarodilo, aby úspěšně pokryli všechny požadavky na úspěšnou spolupráci s AI. To byl trochu nedomyšlený krok pro všechny nadšence a příznivce umělých mozkových laloků.
Bystřejší z nás si zajisté automaticky vzpomenou na přísloví, které se nám pokoušeli vštípit do mladých zbrklých myslí naši otcové a dědové - práce kvapná málo platná.
Práce, která je rychlá, nepřesná a plná chyb je nejenom „málo platná“, ale je svým způsobem i nebezpečná a pro další rozvoj mladé generace, která je chybnými výroky a špatnými závěry ovlivňována, též škodlivá. Může dojít až k určité myšlenkové retardaci, porušení vývoje či narušení kontinuity lidské evoluce. S tím bych si raději, být vědcem, moc nezahrával.
Nevím, čí je to zájem, ale ve skutečnosti to vypadá jako bojiště, zahalené kouřem z dýmovnic nebo jako vypouštění černého inkoustu do původně čisté vody, v níž se snaží najít úkryt prchající informační chobotnice.
Povídky, příběhy a poučné historky a všechno ostatní povídání, které pochází od AI je nesmírně ubohé, primitivní a špatné. Vzhledem k obrovskému množství, které je každý den produkováno do zatím ještě banálními informacemi neobsazeného území, bych v tom viděl záměr nebo rafinovaný úmysl doslova nás zasypat prázdnými, tupými informacemi, zavádějícími údaji a gramatickými chybami, že přestáváte mít šanci proklikat se k jakýmkoliv použitelným a ověřeným údajům.
Pro mladé nebo pro začínající autory to představuje něco jako „zával na cestě“, informační barikádu, kde navíc ani nevíte, co vás čeká na druhé straně.
Z psychologického hlediska se tímto způsobem buduje trauma, do kterého musíte vstoupit, pokud se chcete seznámit s výsledky budování Údolí informační smrti, kde byly kdysi volně použitelné údaje ze všech možných oborů, ale dnes jsou tam jen ve švech praskající přeplněné pevné a někdy i nepříliš pevné disky s neužitečným obsahem, který se donekonečna opakuje.
To, co budete v nejbližší době řešit je otázka jak se dostat k použitelnému návodu, jak postupovat ve spolupráci s internetem.
Odpověď bude, že prvním krokem je nalezení autorit, které si sami zvolíte a budete postupovat podle jejich návodu.
Když se spletete, přijdete o čas, o zdraví, o peníze a o hromadu životní energie, kterou už nikdy ničím nenahradíte. Je to tak trochu hra nebo boj o život, čili o něco, co si nikde nekoupíte.
