Článek
Když jsem před časem působil jako životní poradce, měl jsem možnost nahlédnout do velice pestré škály lidských osudů. Byly mezi nimi i takové, jaké si normální člověk snad ani nevymyslí. Posuďte sami. Ozvala se mi jedna mladá žena:
„Jsem rozvedená a mám 18letou dceru. Před skoro čtyřmi roky jsem se seznámila se ženatým mužem. S manželkou už 9 let nežijí ve společném bytě a nejsou ani ve stejném městě. Mají dvě 10leté děti a on za nimi jezdí tak 1× za měsíc na jedno odpoledne. Říká, že k ženě už nemá žádný citový vztah. Chtěl by se rozvést, ale bojí se, že jeho žena (bývalá alkoholička) by mohla znovu sáhnout po alkoholu a co by potom bylo s dětmi…
Jeho děti jsem za celou tu dobu viděla jen 2× (i když jsem o to stála), a to naposled před dvěma lety. Poté mi oznámil, že si manželka nepřeje, aby se se mnou stýkaly, ale proč, to mi neřekl. Scházíme se střídavě buď u mě, nebo u něj. Vždy se mu snažím ve všem vyhovět a přizpůsobit se jeho pracovním i otcovským povinnostem.
Nemůžu říci, že by mě úplně zanedbával, ale jeho činy byly a jsou velice sporé. Občas mi něco koupí, někam mě pozve i s něčím malým pomůže. Před pár dny mi moje dcera oznámila, že odchází bydlet k příteli a aby toho nebylo dost, musela jsem nechat ze zdravotních důvodů utratit naši fenku. Bylo to zrovna na Vánoce a mně došlo, že po dlouhé době budu na Štědrý den sama. Poprosila jsem tedy přítele, jestli by pro tentokrát nemohl být v tento den se mnou a za dětmi by po domluvě s manželkou jel druhý den. Byl by to pro mě ten nejlepší dárek. Jenomže mi řekl, že i když je pro něj tento den v jeho rodině stresující, musí tam být.
Nějak se ve mně něco zlomilo. Zvedla jsem telefon a zavolala jeho ženě - poprvé. Zeptala jsem se jí, zdali by jí a dětem vadilo, kdyby Štědrý den strávily samy. A dostala jsem ránu. Ta žena vůbec netušila, že mám s jejím manželem dlouholetý vztah, prý jsem byla vedena jako jeho známá. Nevím, co se odehrálo potom, ale hned druhý den mi přítel volal, sprostě mi nadával a vyhrožoval, že mi rozbije auto a mně ústa. Prý ani nevím, co jsem způsobila a že už s takovou … nechce mít nic společného. A já teď přemýšlím, co jsem tak šíleného udělala, a cítím se hrozně.“
Tak to je docela divoké. Jestli jste jeho ženě řekla, že o ní tvrdí, že je alkoholička, tak z toho musela být na větvi stejně jako vy. Čili, jak jsem z toho vyrozuměl, mluvíme o Vánocích, na jaké se nezapomíná. Ale je zajímavé, že i po tom, co se vám stalo, nazýváte toho muže přítelem. Kdyby něco podobného provedl voják ve válce, tak by mu možná ještě dovolili, aby sám velel popravčí četě. Ale vyznamenání za chrabrost nebo za věrnost by rozhodně nedostal.
Dlouho vás dokonale tahal za nos a vlastně za všechno, za co se tahat dá. Kdyby s podobnou historkou, s jakou přišel za vámi, přišel za profesionálkou poskytující erotické služby, tak by od ní zadarmo nedostal vůbec nic. Ani slevu. Možná později množstevní, ale vy jste mu za vzácnou a nenahraditelnou cenu času, který jste brala ze svého vlastního života, poskytovala stejné služby zadarmo, a navíc z lásky, a o to je to horší.
Vsadím se, že jste se podílela i na placení účtů při návštěvě restaurací, když zrovna náhodou u sebe neměl drobné. Ano, píšete, že vám občas něco koupil, ale hlas podvědomí vám zřejmě dobře poradil, abyste nepsala konkrétně, co to bylo, protože zřejmě šlo o samé levné blbosti. Určitě jste od něho nedostala zlatý šperk nebo kabelku od L.V… On sám (myslím vašeho bývalého přítele, ne L.V.) se sice na konci vašeho pohnutého příběhu rozčiluje a vyhrožuje vám, ale kdyby se něco podobného stalo v zemi, kde funguje právní systém a spravedlnost, měla byste plné právo na žalobu proti němu, kterou by s největší pravděpodobností projel.
Podvedl vás, sliboval vztah, a navíc vás díky falešným informacím okradl o čas, který vám s největší pravděpodobností už nikdo nevrátí. Pro vás je to nejen citová, ale i ekonomická ztráta.
Uvažovat, jestli má cenu o takového chlapa ještě bojovat, by byla naprostá bláhovost. Pokud nejste masochistka, tak se s ním už vůbec o ničem nebavte, nediskutujte s ním a nic nerozebírejte, nereagujte na něj, kdyby se objevil, tak ho vyhoďte. Nebo na něho zavolejte policii.
Vždycky je dobré dávat si pozor na všechny okolnosti kolem nového vztahu, jakmile jeden druhému něco zatajuje, je to už nápadné. Vždycky, když se váš partner snaží cokoliv zamlžit ze své minulosti nebo když dělá všechno pro to, abyste se nesetkala s jeho známými nebo příbuznými, měly by začít bít zvony na poplach. Něco podobného je možné pouze v případě, když se od začátku domluvíte na nezávazném mileneckém vztahu nebo setkání za účelem oboustranného sexuálního přilepšení.
Když s vámi někdo začne „vážně“ chodit, ale zásadně odmítá vzít vás do společnosti nebo do rodiny, tak pokud není Ital, měl by si už pan vyšetřující komisař slinit tužku, aby si učinil pár rozhodujících poznámek k objasnění případu.
Když se potom stane, že podvodníčka, byť i docela šikovného, odhalíte a přijdete na to, že si hrál na Andersena nebo na bratry Grimmy a vymýšlel si pohádky, popřípadě se vydával za majitele Karlštejnu, už je to na důraznou domluvu nebo na trestní oznámení.
V případě trestního oznámení si podvodník určitě rozmyslí ničit majetek ženě, kterou několik let hanebně podváděl.
A jestli se dotyčný rozvede a jestli bude mít inkriminovaný vztah nějaké pokračování? Můj odhad je, že se nerozvede, protože z jeho peněz žije celá rodina, která ho nenechá upláchnout, ale s velkou pravděpodobností bude mít doma tužší režim a kontrolované vycházky. Navíc, na to, aby odešel, nebude mít odvahu. Si iudicas, cognosce, si regnas, iube, jestliže soudíš, zkoumej, jestliže vládneš, rozkazuj. To prý řekl Seneca Mladší a měl naprostou pravdu. I v tom, že byl mladší.
