Článek
Během svého života jsem se podíval do různých koutů světa, bydlel jsem a pracoval v Německu, v Americe a samozřejmě jsem se dostal i do Los Angeles v Californii, kde v Beverly Hills 90210 sídlil jeden z mých dřívějších zaměstnavatelů, byl jsem ve Phoenixu, ano, tam, co se prování kryonické hokusy pokusy, téměř až zvrhlosti a vabank hrátky s nesmrtelností a v Santa Fe, kde můžete večer během procházky v lukách a polích potkat třeba pár ožralých ohnivzdorných mimozemšťanů, což jsou všechno taková, víceméně specifická esoterní místa světového duchovního hnutí, navštívil jsem Dubai (ve vzpomínkách mám parádní večeři na lodi plus všechny možné pamětihodnosti, včetně návštěvy v té době nejvyšší budovy na světě), stejně jako Zermatt pod Matterhornem, kde jsem ještě za bolševika potkával takové množství Čechů, že jsem si říkal, že ten komunismus a socialismus přece jenom asi mají něco do sebe, když si tolik lidí může dovolit na delší dobu odcestovat a pobývat ve Švýcarsku a bylo toho hodně co jsem zažil a co nebylo tak zcela obvyklé a samozřejmě by mi mohl někdo říct, ty blázne, ty se tím chlubíš, jako kdyby ti z toho hráblo, jako naše domovnice, která byla týden v Chorvatsku a potom z toho půl roku nemohla usnout (v Chorvatsku jsem byl ostatně také a také jsem potom měl potíže s usínáním, ale to je tím, že nejsme zvyklí na čistý vzduch).
Nevím, jak to dokázali ostatní, ale v mém případě jsem se na hromadu zajímavých míst na světě dostal jen díky výkladu karet a sestavování horoskopů čili jsem se tam dostal víceméně pracovně. A samozřejmě i díky tomu, že o tarotu a horoskopech píši do všech možných časopisů a že svými postřehy jsem mohl inspirovat desítky dalších (většinou dost vlivných) lidí.
Na začátku všeho bylo pár knih, které mi naznačily cestu. Jednou z nich byla knížka o tantře od André van Lysebetha a druhou byla kniha od Mantaka Chia Tao jóga jako léčebný systém. Potom k nim přibyly i další knihy, pojednávající většinou o alchymistické nesmrtelnosti a samozřejmě i o významu astrologie a tarotu.
Studium esoterních knih amerického autora Prentice Mulforda, položilo základ k mému pozdějšímu dosažení nesmrtelnosti a k transformaci mého třetího duchovního oka do stavu otevření. O transformaci se v poslední době hodně mluví, ale málokdo má odvahu se do ní naplno pustit. Myslím tím samozřejmě plně uvědomělou, psychosomatickou transformaci na kauzální rovině.
Studovat tarot neznamená jenom učit se významům jednotlivých karet (pošťák na kole znamená, „čekej zprávu“, dvojice milenců oznamuje, „je tady vztah, možná bude i svatba“), jde o hluboké poznání v rámci tarotové psychologie, která je o mnoho přesnější než tradiční psychologie a psychiatrie, která se učí na vysokých školách, ať už u nás, na Karlově universitě nebo v zahraničí.
Když tak uvažuji o svých kurzech nesmrtelnosti, tak si občas říkám, zajímá to vůbec ještě někoho? Kondice, nestárnutí, nesmrtelnost, zdraví a podobné záležitosti - nedávno jsme zažili poplach kvůli nebezpečí pandemie a jak se zdá, tak lidi zajímá všechno možné i nemožné, kromě vlastního zdraví. Praxe to prokázala. Kolik lidí se bude hlásit na očkování Covid 19, až se z USA a od Seveřanů přivalí cisterny a barely s vakcínou proti všemu a proti všem? Nakonec to dopadne tak, že dobrovolně k žádnému doktorovi nikdo nepoběží a zase se bude muset sáhnout k nepopulárním opatřením, jako je třeba ztráta práce. I když pořád mi neleze do hlavy, proč mají ti očkovaní strach z něčeho, proti čemu jsou očkovaní. To mi asi nikdo nevysvětlí.
Stejně tak vždycky přemýšlím, jak to, že když existuje hrozba nákazy a hrozba onemocnění a současně i hrozba potupné smrti a současně začne hromada léčitelů a různých podnikatelů v oblasti léčitelství vytrubovat do okolí, že mají lék proti nákaze, proč na to nikdo nereaguje? Proč to třeba už dávno nikdo nevyzkoušel?
Ministerstvo zdravotnictví se tváří, jako že neexistuje a doktoři z nemocnic se v žádném případě nechtějí bavit s nikým, kdo není nemocný.
Léčit se dá s naprostou samozřejmostí i pomocí tarotových karet. A opět zde narážím stále dokola na zajímavý fenomén - lidé, kteří mě znají třicet nebo čtyřicet let, dobře vědí, že jsem se za tu dobu pokusil zbavit mnoho lidí zdravotních potíží pomocí tarotových karet, ano, jedná se o paranormální působení nejsilnějších podvědomých archetypů, čili je to práce s něčím, s čím se dají dělat téměř zázraky. I když my, rozumní lidé, tomu moc nevěříme.
Znáte takové ty divoké teorie o tom, že pesimista vidí sklenici napůl prázdnou, zatímco optimista napůl plnou? Čili pesimista je vlastně optimista s životní praxí, ale co když uvidí napůl svlečenou slečnu? Bude ještě napůl oblečená nebo už napůl svlečená? Je pesimista víc puritán než optimista? Nebo je tomu naopak? V ezoterice se často mluví o pozitivním myšlení a o pozitivním přístupu k realitě. Máme myslet pozitivně, popřípadě používat pozitivní a kreativní afirmace. Ráno se naštvaně probudím a sotva naberu trochu vědomí, začnu si opakovat, den za dnem se mi daří lépe a lépe, cítím se naprosto skvěle, jsem na tom tak dobře, že je to až neuvěřitelné, každý den mám více a více peněz, jsem bohatší a bohatší, až mi kasička s prachama nebo peněženka od Versace praská ve švech!
Přitom první zásadní věc, kterou nás esoterika učí je, že lhát se nemá a nejdůležitější věc, kterou musíme bravurně zvládat, je vidět realitu čili vidět pravdu. Poznat ji a potom se jí držet jako Mr. Jan Hus. Nedostáváme se tady se svým myšlením tak trochu do konfliktu s logikou? A s realitou?
A co šachy? Bílý táhne a černý ho dá zavřít, je to souboj mezi pesimistou a optimistou? Myslím, že nemá cenu si nějak složitě dokazovat, že takzvané pozitivní myšlení je ptákovina, prostě výmysl pro neurotiky, kteří se rádi chytají každého stébla, i kdyby se jednalo o slámu z bot.
Jasně, ale co si má namlouvat člověk, který přišel o práci a jinou zřejmě jen tak nedostane a na sociální pilíře se může zvysoka… podívat, aby se měl čemu zasmát, protože to většinou bučí, už když se to vysloví. Pod mostem se může ocitnout každý, je to věc náhody, osudu, nešťastné shody okolností, stejně tak, jako se i duševní mrzák může stát jedním z nejbohatších lidí na světě, stát se to může kdykoliv a stejně tak může opět kdykoliv zchudnout a bude rád, když najde místo v noclehárně Armády spásy. Neměl by ale současně prodávat kurzy na téma Jak vyhrát v loterii miliardu. I kdyby se mu to stalo, tak to prostě neumí. A nebude to umět, i kdyby se mu to povedlo dvakrát za sebou. Náhoda je prostě náhoda a nemá nic společného s čímkoliv, co se dá naučit nebo reprodukovat, ani s pozitivním či negativním myšlením či zíráním na svět.
Když budu myslet pozitivně, tak tím nic neovlivním, nanejvýš si vnesu do hlavy zmatek a nepravdu, protože v porovnání s tím, co sám chci, jsou všechny ostatní věci negativní. A to je právě nesmysl, protože není nikde řečeno, že pouze já sám znám absolutní pravdu, za kterou musím bojovat.
Jak jsme si už dávno řekli, je nesmysl, aby měl každý svou vlastní pravdu. Pravda je jenom jedna, takže, pokud má kdokoliv cokoliv jiného, tak má pouze svou vlastní lež.
