Článek
Kdysi dávno, před třiceti lety jsem měl na internetu poradnu Sex vs. vztahy, což mi připadalo i z hlediska názvu docela vtipné a tam jsem řešil intimní problémy kohokoliv, kdo projevil ochotu vyslechnout si můj objektivní a nezaujatý názor. Od jednoho čtenáře jsem dostal následující dotaz –
Dobrý den, je mi 25 let, mám sexuální partnerku a mám strašnou chuť na sex, je to jako hnací motor. Měl jsem období, že jsem se musel chodit ukájet na záchod v práci, protože to bylo neúnosné. Nedokázal jsem se na nic jiného soustředit. Jako kdyby mě ta situace, že mám partnerku a mohu si užívat radovánek, ještě víc nutila do sexuálních aktivit. Došlo i na internetové stránky a ukájení se u nich, ale přemýšlel jsem nad tím, protože jsem se cítil provinile vůči partnerce, se kterou jsem velice spokojený. Potom jsem byl na třídním srazu a tam, v čistě mužské skupince, se všichni přítomní shodli na tom, že i když mají partnerky, s nimiž jsou po sexuální stránce spokojení, tak stejně někdy bokem masturbují. Nevím, zdali je to u mladých lidí běžný jev, možná by to stálo za nějaký další průzkum. Na druhou stranu, jestli to souvisí s tím, že chlap je od přírody hnán k tomu, aby oplodnil co nejvíce partnerek, kvůli udržení rodu, tak si myslím, že vlastní výpomoc je lepší než zahýbat.
Ano, byl to docela zajímavý dotaz a neméně zajímavá byla i moje odpověď –
Nevím, nevím, jestli se ono známé spojování sexu, pohlavního pudu a živočišnosti, spojené s touhou po rozmnožování vlastních genů trochu nepřehání. Pud sebezáchovy je jeden z nejznámějších pudů a všichni víme, že pokud jej někdo chce překonat, tak to dá hodně velkou práci. Není vůbec snadné přinutit se ke skoku z vysokého patra, a to ani v případě, když vám za zády hoří byt. Stejně tak není snadné odhodlat se k sebevražednému skoku z mostu. I stoprocentně rozhodnutí sebevrazi začnou před posledním krokem váhat, a nakonec neskončí za hřbitovní zdí, kam se dávají sebevrazi, ale na nejbližší psychiatrii.
Nu a proč to říkám - říkám to proto, že překonat rozmnožovací pud, to znamená, navléknout si kondom před souloží je o mnoho snazší, než vyskočit z okna, stejně tak je pro většinu mužů poměrně zvládnutelné nevrhat se na ulici na každou použitelnou slečnu, která jim padne do oka. Většina mužů se naopak poctivě vyhýbá jakékoliv možnosti oplodnit svou partnerku a pokud se s nadšením rozhodnou mít pohlavní styk s jinou ženou než se stálou partnerkou, rozhodně to nedělají kvůli tomu, aby ji oplodnili. Pokud tezi o snaze oplodnit co nejvíce žen v naší současné společnosti někdo bral vážně, tak měl v hlavě co? Ano.
Mnoho mužů se velmi snaživě vyhýbá možnosti mít s jakoukoliv ženou dítě a kdyby to bylo levné a dalo by se to snadno objednat, podstoupí hromada dvaceti až třicetiletých mužů dobrovolně vasektomii, jen aby si mohli svobodně užívat nevázaného sexu bez nebezpečí oplodnění.
Sex je zvláštní věc, protože každý člověk je především tvor sexuální. Což platí i pro asexuály. To se nedá jen tak jednoduše potlačit. Sexuální cítění a životní síla je v podstatě totéž, dá se říct, že sexuální touha je stejně přirozená jako hlad nebo žízeň nebo touha nadechnout se čerstvého vzduchu v kuřáckém klubu.
Platí pravidlo, že pokud si dva rozumí a vyhovují si v sexu, mohou mít dlouhodobý vztah, který jen tak někdo a jen tak něco nenaruší. Pokud se ve vztahu jakékoliv dvojice vyskytne disharmonie, krize, hádky, vždycky tato disharmonie začíná v oblasti sexu.
Mohu to zestručnit – v kolektivu a v širší společnosti rozhodují o další cestě do budoucnosti vždy peníze, ve dvojici sex.
Sex znamená svobodu, která se žádné diktatuře nelíbí, ale přináší člověku blaženost a extázi, která by podle církve měla být vyhrazená těm nejvěrnějším, ale pokud možno až po smrti. Pěstování prožitku sexuální extáze přinesla východní tantra. Pomocí vzrušování, vzájemného vzrušování a oddalování orgasmu se člověk mohl naučit tak intenzivně prožívat pohlavní slast, že jakýkoliv život po životě nebo problémy s očekávaným zmrtvýchvstání už tolik neřešil.
Na příslibu odměn a trestů, které přijdou po smrti, je postavená ideologie katolické církve. Sex je podle církve shrnut do pokynu, jděte a množte se. Sex pro zábavu je hřích. Sex jako duchovní záležitost, způsob života, životní filosofie a způsob meditace je smrtelný hřích. Církev nikdy nemůže souhlasit se sexualitou povýšenou na životní cestu, protože by se církev začala jevit jako naprosto zbytečná a ztrácela by platící členy. A tak se ideologickým spojením sexuality a rozmnožování krásně vylhali z toho, aby nemuseli přiznat, že sex, i když není provozovaný za účelem reprodukce (někam chodit, a přitom se rozmnožovat), je prostě nutnost.
Člověk vydrží bez vzduchu pár minut, bez vody pár dní, bez jídla pár týdnů a bez sexu možná pár měsíců, ale potom se zblázní. Sexuální touha se přesmykne do jiných činností, v nichž se člověk začne projevovat jako tvor soutěživý, závistivý, mstivý, bezcitný, útočný, válčící, kořistnický a majetnický. Prostě jako blbec po lobotomii. Proto buďte šťastní, pokud ještě dokážete vnímat sexuální pud jako prudkou, až sžíravou touhu po druhém pohlaví. I kdybyste měli občas celou noc promasturbovat u erotických stránek na internetu a potom se vrátit ke své partnerce nebo partnerovi do postele… Jakmile zjistíte, že se váš zájem o sex přesunul na vedlejší kolej a začne vás přitahovat sbírka známek, fotbal nebo politika, tak už jste se částečně změnili v nemyslícího mimozemšťana.
Často jsem řešil problém nadrženého muže, který by chtěl sex několikrát denně a jeho intimní partnerky, která by nejraději žila bez sexu – a teď se nemohli domluvit. Prvním krokem k řešení problému je analýza partnerské situace, protože je jasné, že do narušeného vztahu někdo zasahuje. Může to být kdokoliv z rodiny, může to vliv asexuální výchovy, může to být trauma z dětství. Nejčastěji je to vliv maminky neboli tchyně, která kdykoliv v minulosti dala najevo, že nesouhlasí s jakýmikoliv projevy sexuálního života své dcery a tento vliv se projevuje naprosto katastrofálně, dokud maminka existuje. A to i kdyby bydlela v Austrálii nebo na Marsu. Situace se potom řeší pomocí psychoterapií poměrně dlouho, ale dobrá zpráva je, že i hluboké záseky do zraněného podvědomí se dají odstranit.
Dodnes je i v moderní psychologii oblast sexu zahalena smyslným závojem tajemství. A když na to někdo nemá buňky a jak se lidově říká, nevyzná se v tlačenici, tak mu nepomůže ani série akademických titulů nebo svěcená voda.
Němci na to mají přísloví – u stolu a v posteli nesmí být muž nesmělý. Nebo se také říkalo, u stolu a v posteli nesmí být muž blbý.
