Článek
Pokud ano, pak vás kniha Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgren vrátí zpět do těchto kouzelných časů dětství. Pokud ne, možná si alespoň uvědomíte, jaké to je mít dětství jako z pohádky.
Děti z Bullerbynu je příběh o partě šesti dětí, které žijí ve třech chalupách v malé vesnici Bullerbyn. Ačkoliv se jedná o malou vesničku, pro Lisu, Lasseho, Bosseho, Annu, Brittu a malého Olleho je to celý svět plný dobrodružství, her a občasných malých katastrof. Jako například když se Lasse rozhodne, že si zahraje na Sherlocka Holmese a pokusí se vyřešit záhadu zmizelého chleba. (SPOILER: Nakonec zjistí, že ho snědl jejich pes, ale to je vedlejší.)
Astrid Lindgren zde skvěle vykresluje nejen krásu dětské fantazie, ale i drobné radosti a starosti každodenního života. Co mě ale nejvíce zaujalo, je, jak Lindgren dokáže jednoduchým jazykem vykreslit svět, ve kterém jsou děti skutečnými dětmi. Nechybí tu žádné hry na schovávanou, plavání v jezeře, ani honění se za husami. Prostě opravdové dětské radovánky, na které se dnes často zapomíná.
Jedním z vrcholů knihy je kapitola, kde děti organizují vánoční slavnosti. Musím přiznat, že jsem při čtení této části dostal neodolatelnou chuť na cukroví a skoro jsem si šel obléct svetr s motivem sobů. Lindgren tu dokonale popisuje atmosféru Vánoc v malém švédském městečku - od příprav, přes zdobení stromku, až po samotnou vánoční večeři.
Ale kniha není jenom o idylických chvilkách. Děti z Bullerbynu se nevyhýbají ani problémům a konfliktům. Ať už jde o hádku mezi kamarády, nebo o to, jak se Lisa vyrovnává s pocitem, že není tak odvážná jako ostatní. Tyto momenty dodávají knize hloubku a ukazují, že i v tom nejšťastnějším dětství se občas objeví nějaké mraky.
Jedna z věcí, kterou musím ocenit, je humor, kterým je kniha protkána. Ať už jde o Lasseho pokusy o vědecké experimenty (které téměř vždy končí menší katastrofou), nebo o Olleho, který se snaží přelstít své starší sourozence. Věřte mi, budete se smát nahlas, a to i když budete knihu číst v tramvaji a všichni spolucestující na vás budou koukat jako na blázna.
Co se týče negativ, snad jedinou věcí, kterou bych mohl vytknout, je, že kniha je až příliš idylická. Ano, vím, že je to kniha pro děti, ale občas mi přišlo, že vše je až příliš růžové a bezproblémové. Ale možná je to právě ten důvod, proč je kniha tak oblíbená. V dnešním světě plném stresu a starostí je hezké se na chvíli ponořit do světa, kde jsou největší starosti děti to, že jejich oblíbený králík utekl z klece.
Na závěr bych řekl, že Děti z Bullerbynu jsou knihou, která stojí za přečtení nejen pro děti, ale i pro dospělé. Připomene vám, jaké to je být dítětem, a možná vás inspiruje, abyste si našli čas na drobné radosti, které nám často unikají. A pokud máte děti, určitě jim knihu přečtěte - uvidíte, jak jim rozzáří oči.
Takže jestli máte chuť na návrat do bezstarostného dětství, otevřete Děti z Bullerbynu, udělejte si hrnek kakaa a připravte se na dobrodružství plné smíchu a radosti. A kdo ví, možná se po dočtení budete chtít vrhnout na vlastní vědecký experiment. Jen pozor, aby to neskončilo jako u Lasseho!
