Článek
Všechno to začalo v 70. letech minulého století, kdy se prováděl archeologický výzkum v místech, kde mělo před 2800 lety dojít ke krvavému masakru. Při těchto vykopávkách byla objevena dvojice koster, které do sebe byly vzájemně propleteny. Fotografie, která byla na místě pořízena, obletěla svět. Znázorňovala totiž lásku až za hrob mezi dvěma umírajícími lidskými bytostmi, které se objaly a políbily těsně předtím, než zemřely. Jenže to je jen povrchní interpretace, která se nemusí zakládat na pravdě.
Ano, skutečně mohli být milenci, jak se už po odhalení koster předpokládalo. Dokonce archeologové na první pohled dokázali odhadnout, kdo je muž a kdo žena. Podrobnější zkoumání koster ale odhalilo, že nešlo o dvojici opačného pohlaví. Kostry patřily dvěma mužům. Jejich spočinutí by tak mohlo být důkazem homosexuální lásky v době téměř před třemi tisíci lety. Ani to ale nemusí být tak nutně pravda.
Jak kostry vypadaly po nalezení, ještě nutně nemusí znamenat, že šlo o milence. Mohlo jít o členy jedné rodiny nebo o přátele, kteří se prostě jen v okamžiku vzájemného konce k sobě natáhli a zemřeli společně. To, jak byla fotografie zpočátku interpretována, se totiž zakládá pouze na konvencích spojených s heterosexualitou a s představou romantické lásky.
A co se vlastně tehdy stalo? Psal se přibližně rok 800 před Kristem a ti, kterým ony kostry patřily, se v tu chvíli nacházeli ve vesnici Hasanlu na území dnešního Íránu. Pak ale přišel útok neznámých válečníků, kteří vesničany zmasakrovali a vesnici vypálili. Nikdo těla z místa masakru neodklidil, nikdo už nikdy nezaložil vesnici na stejném místě. A tak celé místo postupně zavál čas a po tolika letech se všechny stavby i kostry zemřelých ocitly v podzemí.
Historická mapa zakreslující polohu Hasanlu
Vědci zjistili, že mezi oběma osobami, jejichž kostry jsou zachyceny na slavné fotografii, byl značný věkový rozdíl. Stáří jedné osoby v době úmrtí se předpokládalo na 19 až 22 let, stáří té druhé na 30 až 35 let. Jejich těla byla navíc objevena v hliněné nádobě. Na kostrách nebyla nalezena žádná zranění, a tak je dost možné, že tito lidé zemřeli udušením. Není ale jasné, zda se do nádoby schovali dobrovolně, aby se uchránili před krvežíznivými nájezdníky, nebo zda je do nádoby někdo zavřel.
Příběh takzvaných milenců z Hasanlu je tak dodnes nejistý. Lidé si příběh, o kterém nemají mnoho informací, interpretovali po svém. Všechno ale mohlo být úplně jinak. Jisté je jedině to, že ať byl jejich příběh jakýkoli, ukazuje zbytečné utrpení, které způsobuje válka, a potvrzuje, že v posledních chvílích nechce být nikdo sám. A i to může být dojímavý příběh bez ohledu na to, zda šlo o milence, či nikoli.
Zpracováno na základě:
