Článek
Čáp bílý je v Evropě velmi rozšířený druh. I když tomu tak ještě před pár desítkami let nebylo, říkalo se, že čápů ubývá, a spatřit ho byla opravdová rarita, dnes na něj narazíme i ve městech. Často si totiž staví hnízda na lidských obydlí. Využívá k tomu zejména opuštěné komíny, věže kostelů a nejrůznější střechy. A právě tento druh ptáků pomohl odborníkům zjistit, že existuje migrace ptactva, které na zimu odlétá do teplých krajin.
Pfeilstorchem byl nazván čáp bílý, který byl nalezen v roce 1822 v okolí německé vesnice Klütz. Jeho zvláštností bylo to, že měl v těle uvíznutý šíp. Velkou otázkou však zůstávalo, kde se mu tam takový šíp vzal. Odborníci čápa dlouho zkoumali, až zjistili, že k jeho zranění došlo v Africe, kam čáp na zimu odcestoval. Tamní domorodci se jej očividně snažili sestřelit. Čapa sice zranili, on ale přežil a přiletěl zpátky do Evropy. Šíp si sám vyndat neuměl, život mu však toto zranění neohrožovalo, a tak se s ním naučil žít.
Čáp z Klützu byl prvním ptákem, u kterého byl šíp spatřen. A tak byl po své smrti vycpán a dodnes je k vidění v jednom z německých muzeí. Právě díky němu se podařilo zjistit, odkud čáp přiletěl, což vědce přivedlo na teorii o migraci ptáků, která byla nedlouho na to potvrzena. A tak se právě první Pfeilstorch zasloužil o to, že toho dnes o ptačí migraci víme tolik.
Pfeilstorch
I když byl tento čáp prvním nalezeným se šípem v těle, rozhodně nebyl posledním. Od té doby byla pozorování takových čápů čím dál častější. Za posledních dvacet bylo například jen v Německu zaznamenáno přes dvě desítky takových případů. Dnes už by ale fakt, že ptáci migrují, jistě nikdo nezpochybňoval, neboť dnešní moderní technologie umožňuje daleko detailnější a přesnější pozorování prakticky jakéhokoliv druhu ptáků.
Vraťme se ale ještě do doby, než se tento první pfeilstorch objevil, tedy do doby, kdy jsme o migraci evropských ptáků nevěděli ještě zhola nic. To, že ptáci na zimu mizí, toho si ale lidé i vědci té doby všímali. Snažili se tedy přijít na to, kde takové množství ptáků zimu tráví. A vzniklo hned několik zajímavých teorií, které i když zněly poměrně neuvěřitelně, šířili sami odborníci na zoologii.
Jedna z teorií tvrdila, že ptáci hibernují pod vodou. To znamená, že jakmile udeří zima, pták vletí do vody, uloží se k poněkud netradičnímu spánku a na jaře z vody zase vyletí. Tomu bychom dnes jen těžko uvěřili. Objevovaly se ale ještě daleko šílenější odborné teorie. Ta nejbizarnější tvrdila, že se ptáci, které není přes zimu vidět, transformují na jiné živočichy. Věřilo se tomu, že se tedy především čápi a vlaštovky proměňují na jiné druhy ptáků, případně na některé druhy hlodavců, jako jsou krysy. Jiné vysvětlení pro to totiž tenkrát neměli.
Zpracováno na základě:
