Článek
Říkalo se mu Karel Effa, což také přijal za své umělecké jméno, přestože ve skutečnosti se jmenoval Karel Effenberger. Kratší příjmení však bylo údernější a pro širokovou veřejnost snáze zapamatovatelné. A po válce chtěl mít německé příjmení jen málokdo. Tento dnes již tak trochu zapomenutý herecký velikán se narodil v roce 1922 v našem hlavním městě. Hned v dětství ho ale potkal neblahý osud. Jeho matka otěhotněla, aniž by byla vdaná, což v té době bylo něco naprosto neslýchaného. A tak ve strachu, aby se to nikdo nedozveděl, dala malého Karla na východu k mimopražské rodině. Protože ho ale stejně milovala, jezdila ho navštěvovat. Nikdy mu ale neřekla, že právě ona je jeho matkou. Nesebrala na to odvahu a bála se jeho reakce.
Za války musel Effa s vojsky do Itálie. Němcům ale sloužil nechtěl. Stal se z něj proto zběh. Z armády pak ale neodešel ani po skončení války. Jenže více než výkon jeho povolání ho bavilo hrát v místní divadle a bavit své kolegy. A tak armádu nakonec opustil, aby se mohl věnovat svému životnímu snu. A prošel scénami těch nejzvučnějších jmen. Kromě Divadla ABC se objevil také v Karlínském divadle a zakotvil pak v roce 1979 v divadle Semafor.
První filmové zkušenosti získal již v roce 1947, avšak nikdy neměl štěstí na velké filmové role. To ale v jeho případě bylo úplně jedno, protože dokázal bravurně zahrát i sebemenší roličku. Jeho role byly totiž prakticky vždy komediální a on v nich doslova vynikal. Pamatovat si ho tak můžeme jak z Limonádového Joa aneb Koňské opery , tak z Pyšné princezny. Objevil se ale i v nenápadných rolích v Princezně se zlatou hvězdou nebo v Noci na Karlštejně, kde si zahrál jednoho z hlavních hradních vojáků.
Scéna z filmu Ves v pohraničí - Karel Effa (vpravo)
V té době ale prožíval hereckou krizi. Jednak trpěl tím, že nikdy nedostal velkou roli a že se z něj nestal velký a zbožňovaný herec, jednak mu v té době ze strany komunistické strany bylo ztvárnění některých rolí zakázáno. Bylo to zejména kvůli tomu, že Effa s komunisty nesympatizoval a za všech okolností říkal, co si skutečně myslel. A proto se stal pro režim nepohodlným.
Později si pro něj roli ale schoval i Miloš Forman, když natáčel svého Oscary ověnčeného Amadea. To už ale bylo v 80. letech a tento snímek byl jedním z posledních Effových filmů. Na konci 80. let přestává hrát a počet filmů, které za svůj život zvládl natočit, se zastavuje někde na sedmi desítkách. Karel Effa však svůj život prožil naplno.
Byl veselým a milým člověkem i v soukromém životě. Kromě toho, že miloval fotbal a v době, kdy Slavie spadla do druhé fotbalové ligy, spoluzaložil recesistický klub se šlechetným posláním Odbor přátel a příznivců Slavie, pořádal také zájezdová vystoupení, která se těšila velké popularitě. A nebylo jich zrovna málo. Za život jich uspořádal několik tisíc.
Do hereckého nebe odešel Effa v roce 1993. Těsně před smrtí si ale ještě stihl zahrát, jak jinak než malou, roli v pokračování pohádkového seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem říše pohádek.
Zpracováno na základě:
