Článek
Blíží se advent a Vánoce. A s tímto obdobím je třeba zavzpomínat i na to, jak se Vánoce slavily dříve. Návrat ke kořenům našich lidových zvyků a tradic nám totiž může připravit to nejkouzelnější období. K těm nejčastějším zvykům patří lití olova, rozkrajování jablka, pouštění lodiček ze skořápek od ořechů, kapr s bramborovým salátem nebo vánoční stromek.
Možná nám přijde, že vánoční stromek patří k Vánocům snad odjakživa. Jenže ve světě se tento zvyk začal rozmáhat až v druhé polovině 16. století a do Česka tato tradice dorazila teprve v 19. století. Psal se rok 1812, kdy byl v Česku ozdoben první takový stromek. Jenže se tato tradice příliš neuchytila. Až o několik desítek let později byl ozdobený stromek výsadou bohatých rodin.
V chudších rodinách se ještě na začátku 20. století zdobila pouze jednoduchá větev z jehličnatého stromu. Teprve až po první světové válce propukl fenomén vánočního stromku naplno a najednou ho na Vánoce chtěli mít všichni. Kdo si nemohl dovolit ten živý, použil napodobeninu stromku z plastu a jiných materiálů. Umělé stromky tehdejší domy se však s těmi dnešními co do podobnosti se skutečným stromem vůbec nedají srovnávat.
Ale to se pořád týká pouze vánočních stromků v příbytcích lidí. Na velkých městských náměstích, jak je dnes zvykem, se stromky v té době nestavěly. Nikoho to ani nenapadlo. Změnu přinesly do Česka až události roku 1924. Spisovatel Rudolf Těsnohlídek totiž několik let předtím nedaleko Brna právě v období Vánoc našel v lese promrzlé děvčátko. A napadlo ho, že by se pro něj a pro všechny děti, které nikoho nemají, mohla uspořádat sbírka. Na náměstí Svobody v Brně byl tak vztyčen první vánoční stromek, na němž se rozsvítila řada ozdobiček. A pod stromem mohli lidé zanechávat věci, které pak posloužily opuštěným dětem.
Nevědomky tak byly položeny základy nové vánoční tradici, kterou dodržují všechna města v Česku. Stromek se většinou na náměstí umisťuje ještě před začátkem adventu, na první adventní neděli ale dochází k jeho slavnostnímu rozsvícení, které bývá pro město velkou událostí. U té příležitosti se na náměstí sjíždějí lidé ze širokého okolí, je tu možnost občerstvení, místní školy vystupují se svými sbory, či se jen tak hrají koledy.
A přestože dnes stromek ke křesťanským Vánocům neodmyslitelně patří, byl to původně protestantský zvyk, který katolíci nechtěli přijmout. Ve Vatikánu tak byl vztyčen první vánoční stromek ještě mnohem později než u nás. Stalo se tak až v roce 1982.
Rozsvícení vánočního stromečku na první adventní neděli je velkou událostí, kterou bychom si neměli nechat ujít. Je to totiž možnost, jak potkat své známé, které jsme už třeba dlouho neviděli, a vychutnat si hrnek čaje či svařeného vína za vůně všude přítomného trdelníku. Vánoce mají stále své kouzlo, jen je potřeba mu dát příležitost, aby nás okouzlilo.
Zdroje:
