Článek
Psal se rok 1867, když se v Polské Varšavě dvěma učitelům narodila Marie Skłodowská. Od mala byla velmi inteligentní a snila o tom, že jednou bude studovat univerzitu. Jenže v Polsku nebylo v té době nic takového možné. Ženy na univerzitu zkrátka nesměly, a tak ji otec od studia odrazoval. Marie si ale šla za svým a byla přijata na Sorbonnu v Paříži, na fakultu fyzicky a chemie, kam posléze odcestovala.
Protože rodina nebyla příliš movitá a život v Paříži nepatřil k těm nejlevnějším, musela Skłodowská při studiu tvrdě pracovat a obracet každý frank. Tehdy jí hodně pomohlo to, že mohla po večerech doučovat děti z francouzských rodin. A v Paříži se seznámila i s osudovým mužem svého života. Byl jím Pierre Curie. Stal se jejím partnerem jak v osobním, tak v profesním životě. Marie mu porodila dvě děti a byl to právě Pierre, se kterým Skłodowská vysvětlila podstatu radioaktivity a objevila dva nové prvky, polonium a radium. A to jim vyneslo společnou Nobelovu cenu za fyziku.
Jejich partnerský život ale trval pouhých dvanáct let. Pierrův život předčasně ukončila nehoda, při níž skončil pod kolami drožky, která ho srazila při nepříznivém počasí v momentě, kdy přecházel ulici. A to byl pro Marii doslova šok. Nedokázala si představit, že od teď na to bude sama a že ve svém choti nebude mít oporu.
Nakonec v sobě ale sebrala všechno odhodlání a ve výzkumu pokračovala. Katedru, kterou na Sorbonně vytvořili pro Pierra Curieho se univerzita rozhodla zachovat. Trochu překvapivě pak bylo vedení této katedry svěřeno právě Skłodowské. A to byl velký historický milník. Skłodowská se stala známou po celém světě jako první profesorka na pařížské Sorbonně.
Marie Curie-Skłodowska s manželem Pierrem Curie
A následovala další Nobelova cena, tentokrát za chemii. Povedlo se jí totiž izolovat radium a vytvořila první primitivní rentgenové zařízení, které zachránilo život mnoha lidem. Jenže, přestože byla nesmírně inteligentní, o nebezpečí radioaktivního záření nevěděla zhola nic. Léta tak byla vystavena záření, které jí postupně zabíjelo. Zemřela ve Francii v roce 1934. V její práci ale pokračovala jedna z jejich dvou dcer, která si za svůj přínos, stejně jako před lety její matka, vysloužila Nobelovu cenu.
Po Marii Curie-Skłodowské tu zůstala řada deníků a poznámek, které vznikaly během jejího dlouholetého výzkumu. A stejně jako všechno z jejího okolí, i tyto deníky a zápisky byly v době její smrti plné radioaktivity. Na to se ale přišlo až později, když se svět dozvěděl o negativních účincích radiového záření. A měřením se zjistilo, že tyto zápisky i veškeré její laboratorní vybavení je radioaktivní ještě dnes. Tedy více než devadesát let od její smrti.
Aby si ale zápisky mohl prohlédnout každý, kdo o to má zájem, byly nyní převedeny do digitální podoby. Dlouhodobé zkoumání jejich poznámek by totiž mohlo být pro potenciálního badatele příliš nebezpečné. Předpokládá se, že radioaktivita ze zápisků vymizí zhruba za 1600 let.
Zpracováno na základě:
