Článek
Když se podíváme na definici příspěvku na bydlení, zjistíme, že se jedná o sociální dávku, která je určena pro rodiny s nízkými příjmy, aby jim pomohla pokrýt náklady na bydlení. Prakticky o ni tak může zažádat každý, jehož náklady na bydlení převyšují 30 procent jeho příjmu. Výše příspěvku je pak odvislá jednak od částky, o kterou náklady na bydlení převýší oněch 30 % příjmu, a dále pak od normativních nákladů na bydlení, které jsou pravidelně aktualizovány.
Pokud si o příspěvek na bydlení zažádají lidé, kteří vykonávají závislou činnost, laicky řečeno to jsou zaměstnanci, pak se k výpočtu výše příspěvku využije skutečná výše jejich čistého příjmu. Uveďme si to na příkladu. Vezměme si rodinu, která má dohromady příjem ve výši 30 000 Kč čistého. Náklady na bydlení u nich dosahují 15 tisíc, protože jsou v nájmu. Je ale třeba podotknout, že do nákladů na bydlení se kromě nájmu započítávají i energie. Z příkladu je zřejmé, že tyto náklady přesahují 30 procent jejich příjmu, takže jim vzniká nárok na příspěvek na bydlení.
Výpočet je pak již jednoduchý. Od nákladů na bydlení odečteme třetinu příjmu a výsledná částka nám bude vyplacena jako příspěvek na bydlení. V tomto případě dostane taková rodina příspěvek 6 000 Kč. Ale pozor. Skutečné náklady na bydlení se započítávají pouze do výše normativních nákladů na bydlení. Pokud tedy budeme mít podobnou rodinu, která má na příspěvek taktéž nárok, ale její příjem je 50 000 Kč a náklady na bydlení 20 000 Kč, nemůžeme říci, že tato rodina bude mít nárok na příspěvek ve výši 5 000 Kč měsíčně, protože normativní náklady například pro Prahu a Brno jsou pro letošní rok pouze 16 729 Kč. Započíst tak můžeme pouze náklady ve výši 16 729 Kč. Příspěvek na bydlení tak bude v tomto případě jen 1 627 Kč.
Problém nastává v případě, že jsem OSVČ v paušálním režimu. Z vlastní zkušenosti vím, že v režimu paušální daně se nevykazují žádné náklady, je třeba si hlídat jen výši příjmu. Vzhledem k tomu, že stát tedy nemá přehled o mém skutečném zisku, je tato suma pravidelně vyhlašována jako 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství. V současnosti platí částka 20 100 Kč. Pokud tedy budu odpovídat rodině z příkladu, můj čistý příjem bude 50 000 Kč a náklady na bydlení na 20 000 Kč, započítá se mi jako náklady pouze 16 729 Kč, tedy sazba normativní nákladů na bydlení, ale místo příjmu 50 000 Kč se mi započítá jen vyhlášeních 20 100 Kč. Budu mít tedy nárok na 10 699 Kč.
O příspěvek na bydlení jsem si také zažádal. Proč bych to neudělal, když poctivě platím daně i odvody na sociální a zdravotní pojištění? Pravdou ale je, že tento příspěvek nepotřebuji, protože vydělávám průměrně kolem 120 000 Kč měsíčně. I tak ale od státu obdržím přes 10 000 Kč jako příspěvek na bydlení. Jenže takhle to mohou udělat tisíce podnikatelů po celé naší zemi.
Už je asi opravdu čas na reformu dávkového systému.
Zpracováno na základě:
