Článek
Bohumila Myslíková, které od dětství nikdo neřekl jinak než Míla, se narodila roku 1933 v Třebíči. Už jako malá měla blízko k divadelním prknům. Její maminka totiž vlastnila půjčovnu divadelních kostýmů, se kterými si Míla často hrála. To byl v jejím životě asi první impulz, který její život nasměroval směrem, jímž se později neochvějně vydala.
I když dnes si všichni Mílu nejčastěji vybavíme jako typickou představitelku maminky, tedy ženu s velkýma vlídnýma očima s korpulentní postavou, vždy tomu tak nebylo. Myslíková byla v mládí považována za sexbombu. Sám Jiří Menzel ji přirovnával k tehdejší bohyni italského plátna Gině Lollobrigidě. Její plné křivky a ohnivá povaha učarovala tak nejednomu muži. Díky jejímu talentu a sexappealu zažila debut u filmu už velmi mladá. V 21 letech stanula před kamerou s tehdejším velikánem Vlastou Burianem ve filmu Nejlepší člověk.
Nejlepším člověkem pro ni ovšem nebyl její první a zároveň poslední manžel. Tím se stal na pouhý jeden rok divadelní herec Štěpán Zemánek. Ten rok byl pro Myslíkovou traumatizující, neboť Štěpánek byl velmi žárlivý a k tomu hodně pil. Žádnou osudovou lásku po zbytek života nepotkala. Samota a zdravotní důvody pak zapříčinily to, že se nikdy nedočkala žádného potomka.
Jak čas plynul, ze sličné divy se pomalu ale jistě stávala korpulentnější vlídná žena. Právě její nadání, vlídnost a křivky ji stále častěji nahrávaly nezapomenutelné role, pro které se tak náramně hodila. A to role maminek. Asi nejznámější maminkovskou roli ztvárnila jako maminka Šafránka v prvních čtyřech dílech povedené komediální ságy o básnících. Myslíková taktéž excelovala ve filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Tam díky šikovnosti kameramanů a její postavy ztvárnila ikonickou scénu, když se její postava „nafoukla“ do nadživotní velikosti. V další skvělé maminkovské roli si ji můžeme vybavit i ve filmu Marečku, podejte mi pero! Myslíková sice ztvárnila bezpočet významných rolí, film ale nebyl to jediné, po čem v životě toužila.
Míla chtěla být již od útlého dětství hlavně spisovatelka, a to se jí také povedlo. Vždy si přála, aby tu po sobě zanechala nějaký odkaz a knížky ji k tomu měly dopomoci. Byť děti sama nikdy neměla, psala právě pohádky pro děti. Když zrovna nehrála, její vášeň bylo cestování. Naprosto propadla Finsku. Možná právě proto psala cestopisy. Mezi ten nejznámější patří bezesporu Finský maraton. Bohumila Myslíková však byla kromě psaní i nadějnou překladatelkou. Díky jejímu nadání a učenlivosti se za život naučila šest jazyků. To vše jí pomáhalo v době, kdy už na tom zdravotně nebyla nejlépe. Trápila ji především cukrovka a Parkinsonova nemoc.
Na sklonku života se Míla Myslíková oddala sektě Hnutí Grálu. Ta pro ni představovala jakési útočiště a víru ve správný a spořádaný život. Možná i proto na její chod věnovala většinu svého majetku. Myslíková zemřela v nedožitých 72 let. Tato talentovaná dáma, která už navždy bude spjatá s rolemi maminek, byla a vždy bude hvězdou českého filmu.
Zpracováno na základě:
