Článek
Kalmar Hamiltonův patří do čeledi hlavonožců a je jedním z největších zástupců tohoto živočišného druhu. Rozhodně je ze všech nejtěžší a pravděpodobně je i větší než pověstná krakatice. Dlouho však unikal pozorování, což se nyní změnilo. Poprvé totiž vznikla fotografie kalmaru v jeho přirozeném prostředí. A je to vskutku jedinečný živočich.
Kalmar Hamiltonův fascinuje biology už od roku 2003, kdy byl vyloven jeden jedinec, který měřil přes 2,5 metru. Jaké ale bylo překvapení, když vědci zjistili, že se stále ještě nejedná o dospělého živočicha. Vzhledem k jeho vývojovému stádiu se tak začalo předpokládat, že kalmar dorůstá délky kolem 4 metrů. Následné výlovy ale předčily i ta nejsmělejší očekávání. Téhož roku byl totiž vyloven zatím největší zástupce této čeledi s délkou téměř 5,5 metru a váhou kolem 300 kilogramů. Zaznamenány byly ale i další výlovy. Nejtěžší samec vážil téměř půl tuny, největší samice měla i s chapadly délku přes deset metrů.
Aby vědci mohli kalmara pozorovat, musí se za ním vydat do vod Jižního Atlantiku, konkrétně do okolí Sandwichových ostrovů. To je totiž jeho domovina, a právě tady byl nedávno pozorován první kalmar v přirozeném prostředí. Jednalo se však ještě o nedospělého jedince o velikosti pouhých 30 centimetrů. I tak došlo k jeho zachycení v hloubce větší než půl kilometru.
Právě proto, že se dlouhou dobu nedařilo zachytit kalmara v přirozeném prostředí, se mu začalo přezdívat nepolapitelný živočich. Dnes už ale víme, že to není tak úplně pravda. Přitom k pozorování došlo úplnou náhodou. Jeho fotografii zachytila ponorka, kolem které se oliheň mihla.
O tom, že kalmar Hamiltonův existuje, ví lidstvo přibližně sto let. Úplně poprvé byl nalezen v žaludku uhynulého vorvaně a následně jich několik zachytily rybářské sítě. Jeho zachycení v přirozeném prostředí ale vědcům pomůže o tomto druhu zjistit mnohem víc. Už nyní jsou si vědci prakticky jisti, že tento kalmar dokáže regulovat to, zda je zcela průhledný a pro okolí tak neviditelný, či zda je neprůhledný a případně zbarvený. Je to jedinečná vlastnost, kterou mnoho živočichů na naší planetě nemá.
Kalmar Hamiltonův v porovnání s člověkem
Kalmar Hamiltonův je i přírodní raritou. Má totiž ty největší oči ze všech živočichů na naší planetě, které mu výborně pomáhají s orientací. A přestože nepatří mezi predátory, dokáže se dobře bránit případným útokům. I tak se ale často stává potravou vorvaňů či žraloků. Mláďata kalmara pak loví zejména tučňáci, rypouši a různé druhy ryb.
Na kalmara obyčejný člověk asi jen tak nenarazí, i tak je to ale kouzelný živočich, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. A díky jeho pozorování nám o něm vědci jistě brzy sdělí další zajímavé poznatky.
Zpracováno na základě:
