Článek
Na ten den jsem pozval svou rodinu i přítelkyni s její rodinou na moji slavnostní promoci a následně pak na oběd do blízké restaurace. Mamka se sice oblékla slavnostně, nebo si alespoň vzala šaty, moje prosby k otci se ale minuly účinkem. Žádal jsem ho, ať si vezme oblek. Odmítal s tím, že se v tom nebude pařit. Byl totiž horký zářijový den. Přišel v džínách a v tričku. Když jsem ho viděl, polilo mě horko. Moji rodiče se totiž s rodiči přítelkyně ještě neznali a právě dnes jsem je chtěl u oběda představit.
Když dorazila přítelkyně, koukal jsem na ni jako na obrázek. V krásných šatech jí to moc slušelo. A její rodiče se na rozdíl od těch mých uměli obléknout. Tak nějak jsem tušil, že to bude dneska moc zajímavý den. To, že na mě při promoci rodiče mávali, jsem tak nějak taktně přešel. Doufal jsem, že si toho všimlo co nejméně lidí. Pak se šlo ale na ten oběd.
Vybral jsem restauraci střední třídy, aby se tam necítili špatně ani moji rodiče, ani ti její. Seznamování pak proběhlo poměrně v klidu, až jsem z toho byl značně překvapen. Oba páry se k sobě chovaly s největší úctou. Matky si společně povídaly o tom, kdo měl co na sobě, otcové zase řešili auta. Klasika.
Když přišla servírka, aby se zeptala, co si dáme, objednal si otec přítelkyně krevety. Nevím, co to mého otce popadlo, měl v plánu si dát řízek, ale zřejmě se chtěl před svým novým kamarádem ukázat. „Dám si taky ty kverety,“ vypadlo z něj nakonec. Ještě třikrát se opravoval, než slovo krevety vyslovil správně. Nenápadně jsem na přítelkyni obracel oči v sloup.
Když pak objednaná jídla přinesli, bylo na otci vidět, jak už hoří nedočkavostí, protože od rána nejedl. Vzal si vidličku, aniž by se podíval, jak se krevety jí, napíchl na ni krevetu a strčil ji celou do pusy. A pak to začalo. Kreveta nebyla loupaná, takže ji do sebe soukal i s krunýřem. Zřejmě se mu ho podařilo rozdrtit. Když pak ale polknul, asi se mu ty ostré kousky někde zasekly a začal se dusit. A dusil se dobrých několik minut. Lili jsme do něj jeden džbán vody za druhým a stále nic.
Nakonec ho moje matka praštila do zad tak, že kus zpříčené krevety vylétl z jeho úst přímo na šaty matky mé přítelkyně. Ta taktně dělala, že to nevidí, a kousek krevety si smetla ze šatů, přestože po něm zůstala viditelná skvrna.
Otec místo toho, aby byl rád, že se mu podařilo se kousku uvízlého krunýře zbavit, se rozpálil do běla. Nechal si zavolat číšnici a že chce mluvit s kuchařem nebo vedoucím. Snažil jsem ho zastavit, ale byl jako smyslů zbavený. Když přišel provozní restaurace, začal na něj křičet, že se málem udusil. To, že kreveta nebyla oloupaná, dával za vinu chybné přípravě kuchyně. Provozní se snažil celou situaci uklidnit, ale můj otec křičel dál. Nenechal si vysvětlit, že se krevety loupat nemusí a že to měl v jídelním lístku napsané.
Musel jsem být ve tváři úplně rudý. Tolik jsem se styděl a nevěděl jsem, co mám dělat. Rodiče mé přítelkyně po sobě koukali. Takové divadlo ještě asi neviděli. Otec se nakonec sebral od stolu, že si jde dát pivo do nejbližší hospody a že tam na nás počká.
Přestože po jeho odchodu u stolu zavládl klid a já se obsluze omluvil, dojem z oběda už byl tak pokažený, že se s tím zkrátka nic dělat nedalo. Den mé slavnostní promoce byl jedna velká ostuda.
Zpracováno na základě vlastního zážitku.
