Článek
Eva Olmerová se narodila na začátku roku 1934 a až do doby, než se její rodiče rozvedli, žila poklidné dětství. Pak se ale u otce a jeho nové ženy necítila jako doma. Často tak utíkala, kam se jen dalo. Kašlala přitom na školu. Střední škola u ní tak dopadla fiaskem a musela se jít učit na dámskou krejčovou. I tak si ale Olmerová dokázala užívat života. A k tomu patřil i nezřízený životní styl, kterému doslova propadla. I přesto se jí ale povedlo se prosadit v jazzových klubech, kde se pomalu začala rodit velká pěvecká hvězda.
Problém byl ale v tom, že se nesnesla s tehdejším komunistickým režimem. Už v sedmnácti letech byla komunistům trnem v oku. Z části za to ale mohla historie její rodiny, která vždy brojila proti komunismu, obzvláště pak její dědeček, který byl blízkým spolupracovníkem prezidenta Beneše. A tak brzy došlo k incidentu, který jí stál rok a půl života ve vězení. Na ulici totiž zfackovala příslušníka SNB.
Když se pak stala známou po celém tehdejším Československu, snažili se ji komunisté donutit k tomu, aby donášela. Olmerová však režimu nikdy nepodlehla. O to víc si ale režim poštvala proti sobě. A všechno to vedlo k osudovému momentu, který ji mohl změnit celý život.
Psal se rok 1969 a do Prahy přijela slavná americká jazzová zpěvačka Ella Fitzgerald. A té se interpretace Olmerové líbila natolik, že po ní chtěla, aby s ní pokračovala v turné a objela s ní prakticky zbytek světa. A to byl pro Olmerovou splněný sen. Jenže tehdy přišla ta největší rána. Zákaz pro Olmerovou ze strany režimu byl nekompromisní. A to byl začátek její konce.
Velké zklamání a hořkost ji začaly nahlodávat zevnitř. Útěchu hledala Olmerová v alkoholu, kterému nakonec propadla. Chodila do nechvalně proslulých hospod a nebylo výjimkou, že v nich dokázala strávit i několik dnů po sobě. Zklamaní z toho, že jí byla zhacena její největší životní šance, a také z toho, že nikdy nenašla muže svých snů, bylo až příliš velké. Olmerová byla sice třikrát vdaná, poprvé to ale byla mladická nerozvážnost a manželství bylo po čtyřech letech rozvedeno, podruhé jí její muž okradl o všechny věci z jejího bytu, které zpeněžil a pak emigroval, manželství tak trvalo pouze čtyři měsíce. Třetí manželství vydrželo opět jen necelý rok.
V alkoholu viděla Olmerová jediné východisko. Vztek a zloba jí nakonec dohnali až k tomu, že s půjčeným vozem najela do ostrůvku plného lidí na pražské Bulovce. Inspirovala se zřejmě u Olgy Hepnarové, která jen velmi krátce předtím zabila stejným způsobem v Praze osm lidí. V případě Olmerové se však naštěstí nikomu nic nestalo. A jen půlroční trest za mřížemi byl doslova milosrdný.
Když přišel rok 1989 a s ním sametová revoluce, Olmerová před sebou měla doslova neomezené možnosti. V té době už ale neměla o nic zájem. I přes prosby svých kolegů se na jeviště nikdy nevrátila. Byla závislá na alkoholu a trpěla cirhózou jater. Její život se naplnil v srpnu 1993 a ona odešla do pěveckého nebe ve svých 59 letech.
Zpracováno na základě: