Článek
Prvním porevolučním prezidentem byl Václav Havel, jehož věhlas dodnes nepřestává překvapovat. Znají ho lidé doslova po celém světě. Přitom nikdy netoužil stát se státníkem či prezidentem. Jenže ho k tomu přinutily okolnosti.
Život Václava Havla se točil kolem divadla. V 60. letech bylo jeho domovskou scénou Divadlo Na zábradlí. Pro něj napsal Havel hned několik her, které ho v té době proslavily. Jenže pak se Havel začal vyjadřovat k politické situaci a přišel zákaz publikace. Jenže Václav Havel i nadále vystupoval proti režimu a stal se jednou z vůdčích osobností Charty 77. Jako disident si pak odseděl pět let za své demokratické názory.
Důležitou roli sehrál i v roce 1989. Spoluzaložil Občanské fórum a stal se jednou z jeho vůdčích osobností. Celkem logické pak bylo jeho zvolení prezidentem demokratického Československa. V té funkci působil až do roku 2003.
Dalších dvacet let prezidentování si mezi sebe rovným dílem rozdělili vzdělaní ekonomové s dlouholetými politickými zkušenostmi Václav Klaus a Miloš Zeman, dokud nebyl v roce 2023 zvolen prezidentem armádní generál ve výslužbě Petr Pavel.
Do vojenské rodiny se Pavel už narodil, je synem plukovníka Československé lidové armády. Proto už jeho studentské kroky vedly na vojenské gymnázium a následovalo i studium vysoké vojenské školy. Po dokončení studia se v roce 1983 připojil k výsadkovému vojsku. S tím souvisel i vstup do Komunistické strany Československa, kam ihned podal svou žádost. O dva roky později bylo jeho žádosti vyhověno.
Před revolucí se v roce 1988 zapojil do postgraduálního vzdělávacího kurzu Zpravodajské správy Generálního štábu. Tam byli vojáci školeni pro práci v zahraničí a speciální úkoly. Pavel dostal krycí jméno Pávek. V tomtéž roce mu byla udělena medaile Za službu vlasti. V jeho hodnocení bylo mimo jiné uvedeno, že Pavel je třídně uvědomělý a politicky vyspělý. 17. listopadu 1989 zásah vojenských složek proti civilistům viděl Pavel z okna své školy, osobně se jich neúčastnil. Po revoluci zůstal i nadále u armády.
V roce 2023 byl Petr Pavel v přímé volbě zvolen prezidentem České republiky, kdy byl jeho oponentem Andrej Babiš. Hlasovali přímo občané českého státu a Petr Pavel získal většinu hlasů, konkrétně 58,32 procent všech hlasů. Václav Havel byl oproti tomu zvolen ještě v nepřímé volbě, kdy byl prezident volen na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu.
Prezidentem se vždy stane ten, který ve druhém kole získá nadpoloviční většinu všech oprávněných hlasů. A to se stalo jak v případě Václava Havla, tak i v případě Petra Pavla. Je jen třeba se zamyslet nad něčím, co nám možná uniklo. V době, kdy Václav Havel na Václavském náměstí svým slovem bojoval proti komunistickému režimu za lepší a demokratický stát, byl Petr Pavel členem Komunistické strany Československa a sloužil režimu, proti kterému jsme my, naši rodiče či prarodiče spolu s Václavem Havlem bojovali.
Zpracováno na základě:
