Článek
Na otázku, kolik měl člověk sexuálních partnerů, přijde řada asi v každém vztahu. Někdo to chce vědět hned na začátku ještě před prvním sexuálním stykem, někdo s tím otálí a čeká na tu správnou chvíli. Jak muži, tak ženy se shodují na tom, že by tato otázka měla padnout během prvních měsíců vztahu. Jenže jak na takovou otázku odpovědět, aby odpověď nebyla pro vztah problémem?
Web Onlinedoctor udělal před lety velký výzkum a zjistil, že více než polovina žen i mužů o počtu svých sexuálních partnerů nelže. A pokud se ke lži uchýlí, tak muži počet sexuálních partnerek oproti skutečnosti zvyšují, kdežto ženy počet partnerů naopak snižují. Já partnerce, se kterou začínám vážný vztah, vždy říkám pravdu. Pokud tedy takovou otázku položí. Já sám jsem se na to partnerky nikdy neptal. Vlastně mě odpověď na takovou otázku nikdy ani nezajímala. V lepším případě mi nic nedá, v tom horším se odpovědí budu užírat. S danou ženou jsem proto, že jsme si k sobě z nějakého důvodu našli cestu a je nám spolu fajn. Minulost je přece jen minulost.
Otázku na počet sexuálních partnerek jsem ale v životě několikrát dostal. A protože odpovídám vždy upřímně, zajímalo mě, jaký je ideální počet partnerek, respektive od jakého počtu partnerek jsou ženy a muži považováni za promiskuitní. Já sám sebe za promiskuitního nepovažuji, takže mě průzkum zmiňovaného webu poměrně překvapil. Obě pohlaví se shodli na tom, že ideální počet partnerů za život se pohybuje v rozmezí mezi sedmi a osmi. Muži považují ženy za promiskuitní v momentě, kdy jejich počet sexuálních partnerů přesáhne patnáct. Ženy jsou trochu přísnější. Promiskuita podle nich začína od čtrnácti partnerek.
Dnes jsem rozumný člověk a hledám jen dlouhodobé vztahy, ale každý v mládí určitě experimentuje. A tak jsem to měl i já. Takže, když jsem někdy v pětadvaceti začal hledat první vážný vztah, už jsem podle průzkumu webu Onlinedoctor musel být pro každou svou partnerku nad hranicí promiskuity. Mě ale nikdy ani nenapadlo, že číslo, které jim říkám, by je mohlo vyděsit nebo odradit. Myslel jsem, že se ještě ani zdaleka k tomu zlomovému bodu neblížím.
Ptal jsem se na počet sexuálních partnerů i partnerek ve svém okolí. Musím říci, že až na výjimky by se za promiskuitní dali označit i všichni mí přátelé, ať už jde o ženy či muže, dokonce jsem se pod hranici promiskuity v počtu partnerů nedostal ani v rodině. Nemyslím si, že by na to mělo vliv to, že průzkum je z roku 2016. Za těch sedm let se toho zase tolik nezměnilo a hlavně žádný novější výzkum od té doby na území ČR nebyl proveden.
Je mi přes třicet a měl jsem více jak dvacet partnerek. Jako promiskuitní si ale rozhodně nepřijdu. Tak snad mi to mé partnerky odpustí.
Zpracováno na základě:
