Hlavní obsah
Umění a zábava

Předposlední počin Věry Chytilové je jedním z nejhorších snímků v historii české kinematografie

Foto: Petr Novák / Wikipedia Commons / CC BY-SA 2.5

Věry Chytilová

Věra Chytilová byla po celý život rebelkou české kinematografie. Její filmy se od těch ostatních lišily, což jim ale neodpírá jejich vysokou uměleckou hodnotu. Její předposlední snímek byl ale pořádným přešlapem.

Článek

Věra Chytilová se narodila v roce 1929 a filmová režie zpočátku jejím snem nebyla. Právě proto se rozhodla studovat architekturu, školu však nedokončila. Živila se poté jako kreslička či laborantka. Když si ale na konci 40. let vzala fotografa Karla Ludwiga, který ji dostal do Prahy, byla doslova okouzlena českým filmem. Nejprve přijímala malé roličky ve filmech, pak si ale vyzkoušela mnoho profesí, které s filmem souvisí. V roce 1957 se přihlásila na FAMU a vystudovala režii. A pak už začala tvořit vlastní filmy.

Žádné jiné filmy v Česku, popřípadě Československu, nebyly tak zvláštní jako ty, které měla pod patronací právě ona. K mnohým z nich napsala jak scénář, tak si filmy sama režírovala. A vznikly sice atypické, ale přesto povedené a oblíbené snímky jako Faunovo velmi pozdní odpoledne, Dědictví aneb Kurvahošigutntág či Pasti, pasti, pastičky. Tyto filmy, i když se svým zaměřením a tématem nemusely trefit do vkusu mnoha českých diváků, neodmyslitelně patří ke zlatému fondu českého filmu.

Věra Chytilová se ale těsně předtím, než se režisérské funkce vzdala a odešla do „důchodu“, pustila v novém tisíciletí do poněkud odvážného počinu. Byl jím snímek Vyhnáni z ráje, kde ona sama byla režisérkou a spolu s Bolkem Polívkou k filmu napsala i scénář. Jenže právě tenhle film u diváků naprosto propadl. Je jedním z nejhůře hodnocených českých filmů a může se tak směle řadit k těm nejhorším snímkům historie české kinematografie.

Film z roku 2001 je inspirován knihou britského zoologa a surrealistického malíře Desmonda Morrise se stejným názvem. Balancuje na hranici mezi komediálně-dramatickým filmem a erotickou povídkou. Intimních scén a nahoty je v něm totiž požehnaně. A Věra Chytilová se toho očividně nebála. Film dokáže sice ve svém průběhu několikrát překvapit, jde však o to, zda v tom pozitivním slova smyslu. Nejprve si myslíme, že sledujeme intelektuální debatu mezi doktorem a jeho přítelem o existenci člověka, do které náhle vbíhá muž z nudistické pláže hledající doktora pro svého nemocného syna, avšak vzápětí jsme vyvedeni z omylu. Údajný doktor je jen režisér, který se snaží natočit film o tom, jak se liší nahý člověk od opice.

V podobném duchu se nese celý film. Řada běžných i doslova absurdních situací se mísí do sebe až v závěru vůbec nedávají smysl. Mezi herci začíná docházet ke konfliktům, režisér řeší problémy s manželkou a podobně. Pokud bylo účelem tohoto snímku ukázat absurditu v celé své podstatě, pak uspěl. Jinak se ale jedná o film, při jehož sledování člověk vůbec nechápe, co se na obrazovce děje.

A přestože je Chytilová proslulá svými skrytými poselstvími prakticky ve všech svých filmech, tak v tomto filmu jsou taková poselství tak dobře zašifrována, že je tam člověk nemá šanci ani najít.

Zpracováno na základě:

a na základě sledování filmu Vyhnáni z ráje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz