Článek
Jak by se dal charakterizovat přešlap? Je to něco, co odboruje běžně zavedenému úzu a co je z určitého pohledu společensky neakceptovatelné. V případě politiků to navíc snižuje jejich důvěryhodnost a mnohdy i politické preference. Pojďme se společně podívat na tři takové výrazné přešlapy české politiky 21. století.
Začněme tím nejnovější. Deníček Danuše Nerudové, který měla u testu v rámci prezidentských voleb. Ač tvrdila, že nosit si deníček, kam si dělá poznámky, k testu, je něco naprosto běžného, tvrdila také, že v něm žádné otázky týkající se testu neměla. Přesto bylo vidět, že test neobsahuje pouze její poznámky k diskuzi, ale že jsou v něm napsána i určitá data.
Nerudová v něm měla uvedeno například i to, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. A přesto, že se snažila hájit, že odpovědi na otázky, na které byl test zaměřen, má v hlavě, pak ani nevěděla rok přistoupení České republiky do NATO. To jsou tedy ale vědomosti.
To Václav Klaus vědomostmi nikdy nešetřil. Jeho znalosti teoretické ekonomie i ekonomické praxe byly vždy obdivuhodné. Za to ale kdysi zatoužil po chilském protokolárním peru. Při oficiální návštěvě této země, kdy na něj byly upřeny zraky tisíců diváků i kamer, si po podpisu vzal znovu do ruky krabičku s velmi hodnotným perem.
Nejprve pero z krabičky vyndal a nenápadně si jej prohlížel. Pak ho v ruce přesunul pod stůl, aby nebylo vidět, přehodil si ho z ruky do ruky a nakonec ukryl v kapse. I když si toho chilský prezident mluvící k lidem nevšiml, lidé, kteří záznam sledovali, si toho všimli okamžitě. Video se rychle stalo virální a obletělo doslova celý svět. A je tomu už třináct let.
Přešlapy ale nutně nemusí znamenat konkrétní činy politiků. Za přešlapy se totiž dají označit i jejich často nelogické výroky. A v tomto jsou čeští politici přeborníci. Jedním z těch, který těmi perlami doslova hýřil, byl Stanislav Gross. Před dvaceti lety se totiž dostala na povrch kauza, která ho nakonec stála místo předsedy vlády a i předsedy ČSSD.
Gross si tehdy koupit luxusní byt, který ho vyšel na 4,2 milionu korun. Zjišťovalo se proto, kde na to premiér vzal. A tehdy se Gross obhájil naprosto bizarní větou, která vstoupila do dějin české politiky. „Původ je tak křišťálově čistý, že prostě ani křišťál křišťálověji čistší být nemůže,“ obhajoval se tehdy a zasloužil si za to v té době kritiku. S odstupem času dnes můžeme říci, že je celé jeho vyjádření spíše úsměvné.
Přešlapy se nevyhýbají nejen nám, běžným občanům, ale ani ústavním činitelům jako jsou poslanci, předsedové vlád nebo prezidenti. Tyto do jisté míry skandály se vždy stávaly a s největší pravděpodobností se i vždy stávat budou.
Zpracováno na základě:
