Článek
Svět, ve kterém dnes žijeme, je křehký ekosystém, který se vytvářel po miliony let. Bohužel naše nynější civilizace na to nebere přílišné ohledy. Maximalizace zisku a touha po rychlejším a pohodlnějším způsobu života jsou dnes motorem života naší společnosti. Nekontrolovaná populační exploze a s ní spojená rostoucí urbanizace tak stále více zasahují do posledních koutů naší planety, kde ještě můžeme spatřit nedotčenou přírodu. Průmyslová činnost a výfukové plyny zhoršují kvalitu vzduchu, který dýcháme, a z dříve živých řek se dnes stávají mrtvé vody. Pro udržení rovnováhy života na Zemi tak může být osudným i jediná ztráta biotopu.
Ne všichni lidé jsou ale vůči bezbranné přírodě, kterou neúnavně plundrujeme, lhostejní. Jedním z nich je i Julia Butterfly Hill. Tato aktivistka a ochránkyně přírody se narodila v roce 1974 do duchovně založené rodiny. Právě díky jejímu nábožensky založenému otci hodně cestovala napříč Spojenými státy. Až do jejich deseti let žila v pojízdném obytném voze, než se její rodina usadila v Arkansasu, kde absolvovala studium na vysoké škole. Pak do roku 1996 žila Julia vcelku normální život, než se stala obětí závažné dopravní nehody. Do jejího vozu naboural opilý řidič a ona unikla jen o vlásek smrti. Při následné rekonvalescenci, kdy se znovu učila mluvit a pohybovat, prožila morální krizi.
Svět, ve kterém žila, byl založen jen na spotřebních věcech, kariéře a penězích. Nepřinášel jí žádnou radost. Její touha a odhodlání změnit jeho smysl ji dovedla až do Kalifornie. Tam nastalo, pro ni osudné, setkání s organizací Earth First! Tato aktivistická skupina bojovala proti kácení stromů, konkrétně proti kácení sekvojových lesů těžařskou společností Pacific Lumber. V roce 1997 zbývaly po intenzivní těžbě už jen pouhé 3 % z původního sekvojového porostu. A právě ten se snažili dobrovolníci chránit.
Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zabránit pokácení stromu, bylo to, že se na něm zabydlí dobrovolník. Nejen že by to zabránilo těžbě, ale navíc by to přitáhlo pozornost médií. Jedním takovým dobrovolníkem se stala právě Julia Butterfly Hill. Ta měla původně žít několik dní na 60 metrové sekvoji. Krátká záchranná akce se však protáhla na více než dva roky, a to konkrétně na 738 dní. Julia tak přežívala na dvou 6 metrových plošinách v závratné výšce 55 metrů.
Aby přežila, sbírala dešťovou vodu a jedla jen to jídlo, co jí přinesli ostatní dobrovolníci. Se světem komunikovala za pomoci dopisů a mobilních telefonů, které poháněl solární pohon. Za svůj dlouhý pobyt také čelila prudkému dešti, mrazu i silnému větru, který dosahoval rychlosti blížící se až 150 kilometrů za hodinu. Nejednou tak pro svůj záměr čelila smrti. Díky jejímu hrdinskému odhodlání a vytrvalosti se jí tak podařilo zachránit tisíciletý strom, který by byl zcela jistě pokácen. Strom, který tvořil více než dva roky její jediný domov, pak pojmenovala Luna.
Julia Butterfly Hill se stala tváří boje proti kácení lesů a známou propagátorkou ochrany přírody. Od jejího heroického činu letos uběhlo již 25 let a stále nám tak připomíná, jak důležité je starat se a bojovat byť i o jediný strom, abychom zachovali naší překrásnou planetu pro další generace.
Zpracováno na základě:
