Článek
Oxana Malaya se narodila v roce 1983 na Ukrajině. Při narození byla zdravým a zcela vyvinutým dítětem. Je tedy jisté, že kdyby ji nepotkalo to, co ji osud připravil, byla by dnes zcela normální ženou. Jenže rodiče zanedbali to nejdůležitější, nedali ji lásku, něhu a pochopení. Oba byli totiž těžce závislí na alkoholu a o své novorozené dítě se nestarali.
Oxana s nimi sice vyrůstala až do třech let svého života, nenaučila se ale ani chodit, ani mluvit. Tehdy na tom už ale nebohá dívka byla tak špatně, že lásku hledala u psů, které měl manželský pár na dvoře. A teprve tady poznala, jak to vypadá, když někdo někomu projeví náklonnost. I když lásku dostala „jen“ od psů, stali se jejími nejbližšími. Dokonce se mluví o tom, že rodiče měli tolik dětí, že Oxanu venku zanechali záměrně, aby dívka zemřela.
Oxana se ale zčásti také stala psem. Napodobovala to, co dělali její čtyřnozí přátelé. Místo mluvení začala štěkat, místo chození pobíhala po čtyřech a skákala jako oni. Dokonce se živila tím, čím psi. Většinou to tedy bylo syrové maso. Hygienu prováděla také po jejich vzoru. A takto dívka rostla, dokud ji neobjevily místní úřady. V té době bylo Oxaně sedm a půl roku. Sociální pracovníci byli naprosto zděšeni tím, v jakých otřesných podmínkách dívka žije, a tak byla rodičům ihned odebrána.
Dlouhou dobu to vypadalo, že Oxana navždy zůstane psí dívkou. Odmítala se učit chůzi i lidským slovům. Jenže vzpomínky na život s rodiči do jejich tří let ji nakonec přemohly. Začala se rozpomínat na to, co měla zakořeněné hluboko v mysli. V ústavu pro mentálně postižené se pomalu naučila chodit i mluvit. Kdyby byla od lidské společnosti odtržena od narození, byla by pravděpodobnost takového úspěchu prakticky nulová. Ona ale přece jen do třech let vyrůstala v přítomnosti lidí.
Až prakticky do dospělosti se uměla Oxana doslova proměnit v psa. Vzhledem k tomu, že o ni byl velký mediální zájem, často to předváděla i na kameru. Pak ale vazby s psí říší ztratila. Dnes sice mluví absolutně bez problémů a je schopná se s lidmi ve svém okolí bavit, její hlas zní ale velmi monotónně a postrádá intonaci. Vzhledem k zanedbávání v dětství je její mentální vývoj trochu opožděný. Odborníci se shodnou, že se nikdy nebude schopná zcela začlenit do běžného života.
Oxaně je dnes 41 let a pracuje na farmě jako dojička krav. Na své dětství nevzpomíná ráda. Nelíbí se jí nálepka psí dívky a ráda by se vídala se svou rodinou. Má totiž bratry, kteří ji navštěvují jen zřídka, svou biologickou matku od odebrání sociálními pracovníky neviděla a ráda by se s ní sešla. Problém je v tom, že neví, kde se její matka nachází a zda je ještě vůbec naživu.
Zpracováno na základě:
