Článek
Vladimir Komarov byl kosmonaut tělem i duší. Jeho první vesmírná mise se započala už v roce 1964. Tehdy se i spolu s kolegy podíval do vesmíru. Jednalo se o první vícečlennou posádku v historii kosmonautiky. Už tehdy ale došlo k výraznému zanedbání ze strany Kremlu, což vedlo k předpokladu, že se nikdo z posádky z vesmíru nevrátí. Důvodem byl souboj mocností. SSSR soupeřilo s USA o to, kdo jako první zanechá ve vesmíru největší stopu a zapíše se tak do historie.
Odlet skupiny kosmonautů v tom roce byl tak uspěchaný, že jim ani nebyly přiděleny skafandry a posádka vzlétla bez nich. Jako zázrakem se ale všichni vrátili živí a zdraví. Pro Komarova to byl ale teprve začátek. V roce 1967 se měl do vesmíru podívat znovu. Ani tehdy se to ale neobešlo bez komplikací. Komarovův náhradník Jurij Gagarin tehdy naléhal na Brežněva, aby raketa nestartovala, neboť má mnoho závažných chyb, které mohou skončit fatálním selháním. SSSR ale se startem mimořádně spěchala.
A plán to byl vskutku velkolepý. Jeden den měla odstartovat raketa Sojuz-1 a měla létat kolem Země, načež o den později měl odstartovat Sojuz-2, který by se následně se Sojuzem-1 ve vesmírném prostoru setkal a kosmonauti z jednotlivých plavidel by si vyměnili svá místa a přestoupili by z jednoho do druhého. To by SSSR zajistilo světové uznání. A i když chyb bylo na raketě nalezeno před dvě stovky, Brežněv byl lačný po úspěchu. Nechal raketu odstartovat i přes mnoho výtek ze strany Gagarina.
Ihned po startu však začaly vznikat vážné komplikace a Komarov byl na palubě zcela sám. Musel řešit nedostatek energie způsobený nefunkčností vysouvacích solárních panelů a i stabilita lodi vykazovala značné nedostatky. Komarov se ale vše snažil ručně opravit, což se mu zpočátku dařilo. Dostal se do vesmíru a začal kroužit kolem Země. Jenomže stupňující se problémy přinutily Brežněva, aby odvolal start Sojuzu-2 a aby Komarovovi nařídil, aby se vrátil na Zemi.
Socha padlého sovětského hrdiny
Celkem devatenáctkrát Komarov v plavidle obeplul Zemi, než začal klesat zpět. K jeho návratu byly potřeba padáky, které by pád kabiny zpět na zem zpomalily. Kabina se ale otáčela a padáky se do sebe zamotaly. Jejich funkčnost tak byla vyřazena a ke zpomalení pádu rakety nedošlo. Komarov na její palubě padal doslova volným pádem. Už tehdy byl předpoklad, že takový pád nemůže přežít. Když pak kabina dopadla na zem, začala hořet. Komarov byl na místě mrtev.
Celá věc byla následně prošetřována a přišlo se na to, že stejnou závadu má i Sojuz-2. Kdyby tedy vzlétl, jeho posádka by návrat na zemi také nepřežila. Vzlety dalších raket tak byly odvolány a muselo se začít pracovat na odstranění vážných nedostatků. I přes Břežněvovy snahy to co nejvíce urychlit, bylo tentokrát rychlejší USA, které zabodlo svou vlajku na Měsíci, a pokořilo tak ve vesmírném souboji Sovětský svaz.
Zpracováno na základě:
