Článek
Transakční daň, která už dva měsíce platí na Slovensku, je předmětem debat a polemik. Je totiž značně kontroverzní. Sice ji neplatí lidé, kteří jsou „jen“ zaměstnanci, ale platí ji každá osoba, která podniká. Stejně tak všechny firmy, podniky a dokonce i neziskové organizace. A rozhodně nejde o malou sumu. Transakční daň se totiž uplatňuje čtyřmi základními způsoby. Pojďme si ukázat, kolik by to podnikatele stálo, kdybychom takovou daň zavedli i u nás.
První případ, kdy se transakční daň platí, je běžný výběr z bankomatu. Pokud jsem podnikatel a vyberu si ze svého účtu v bankomatu peníze, zaplatím z každého výběru na dani 0,8 % hodnoty vybíráné částky. A pozor, není to zhora nějak limitováno. Budu-li tedy vybírat v bankomatu například 100 000 Kč, zaplatím 800 Kč jenom za tento výběr. A to si podnikatel hned rozmyslí.
Člověk by si řekl, že když jsou za výběr z bankomatů takto nesmyslné poplatky, budu raději provádět veškeré transakce online. Jenže i tam nás čeká zpoplatnění v rámci transakční daně. Druhým případem, při kterém se tato daň platí, jsou totiž veškeré debetní transakce. Jsou ale podstatně nižší než při výběru z bankomatu. Z převáděné částky zaplatím „jen“ 0,4 %, navíc je tato částka zhora ohraničena částkou 40 eur. Zpravidla tak za převod částky 250 000 Kč a vyšší zaplatím 1000 Kč, u menších částek poměrnou část. Shrneme-li tak tyto dva případy uplatnění transakční daně, platím poměrně vysoké částky, kdykoli chci manipulovat se svými penězi.
Dalším případem, kdy se platí transakční daň, je situace, kdy jsem jako podnikatel vlastníkem platební karty. Za každou kartu, kterou mám od banky k dispozici, budu ročně platit poplatek dvě eura, tedy přibližně 50 Kč. Jenže jako podnikatel mohu mít ve firmě takových karet hned několik, poplatek se tedy násobí. Přitom je jedno zda byla karta v daném roce použita, či nikoli. Poplatek se hradí vždy. Všechny daně jsou z účtu strhávany automaticky. No a nakonec tu máme takzvané přeúčtování nákladů. Při takové transakci se hradí opět 0,4 % z celkové přeúčtovávané částky. Horní limit ale v takovém případě není stanoven.
Transakční daň bude pro slovenské podnikatele velkou zátěží, se kterou se budou jen těžko srovnávat. Stát tak doslova „hází klacky pod nohy“ těm, kterým by naopak měl podnikání usnadňovat. A to může vést k jedinému. Šedá zóna, ve které podnikatelé všechny své obchody nepřiznávají, se bude zvětšovat. A z vidiny velkého příjmu do státní pokladny by z toho nakonec mohl mít stát ještě méně než před zavedením daně.
Snad v Česku nikoho nenapadne zavést podobný daňový model. Ani tady by se totiž takový nápad nesetkal s ohlasem a zkomplikoval by život tisícům lidí.
Zpracováno na základě:
