Článek
Širé oceány, které omývají pevninské břehy, tvoří více než 70 % povrchu naší planety. Při pohledu na ně může člověk lehce nabýt dojmu, že se jedná pouze o vodní plochy zmítané vlnami. Opak je ale pravdou. Moře a oceány jsou totiž tvořeny komplexem živých organismů. Od nejmenších řas až po největší soudobé tvory na zemi. Mimo jiné zde žijí i tvorové, kterým se kvůli jejich vzhledu neřekne jinak než mořští andělé.
Mořští andělé, neboli valovky severní, jsou druh plovoucích plžů dorůstající se velikosti až 8 cm. Vyskytují se převážně v arktických vodách Severního ledového oceánu, ale i severních částech Atlantiku. Přirozeně se pohybují od vodní hladiny až do hloubek atakujících 500 metrů. Jejich průsvitné tělo, které představuje jejich nohu, není chráněné žádnou ulitou. Z této nohy pak vyrůstají dvě křídla, které těmto tvorům umožňují pohyb. I přes svůj éterický vzhled a název se ale jedná o velmi zdatné dravce. Jsou totiž vybaveni třemi chapadly. Díky nim jsou pak schopni snáze lovit svou kořist. Mezi jejich hlavní potravu patří drobní ulitnatci. A právě za pomocí těchto z hlavy vyrůstajících chapadel dokáží poměrně snadno vydolovat obsah ulity.
I když jde o schopné predátory, sami jsou důležitou částí potravního řetězce. Často jsou totiž obsaženy v planktonu, a tak si na nich běžně pochutnávají kytovci. Právě díky tomu jim dříve rybáři prozaicky přezdívali velrybí jídlo. Mezi další strávníky, kteří si na nich pochutnávají, se řadí i některé dravé ryby, jako je například losos keta. Jejich jedinou obranou je vzhled. Průsvitné rosolovité tělo je totiž ve větších hloubkách téměř neviditelné, a proto je pro ostatní dravce náročné vůbec zjistit, že se kolem nich tito mořští andělé vyskytují. Jelikož se jedná o plže, jsou valovky hermafrodité. To znamená, že mohou nabývat jak samčího, tak samičího pohlaví, sami sebe však oplodnit nedokáží. Po spojení dvou těchto jedinců dochází k pářícímu aktu a oplodnění vajíček, která mořští andělé vypouštějí ve slizovité hmotě volně do oceánu.
I přesto, že pro západní kulturu jde v podstatě o nově objevené tvory, pro tu východní, zejména pak tu japonskou, jde o něco zcela běžného. Japonci byli těmito tvory natolik fascinováni, že na základě jejich podoby vytvořili dvě stvoření do animovaného světově proslulého seriálu Pokémon.
Bohužel, i když jde o početnou skupinu tvorů, můžeme o ně snadno přijít. Díky nadměrnému spalování fosilních paliv dochází k neustálému snižování pH vody, tedy k okyselování oceánů. A právě na kyselost vody je velmi náchylná jejich přirozená potrava. Čím bude voda kyselejší, tím méně potravy budou mít mořští andělé k dispozici. Je tedy nejvyšší čas začít se správně starat o naši planetu, abychom v blízké budoucnosti neznali některé fascinující tvory jenom z animovaných seriálů.
Zpracováno na základě:
