Článek
Jakub Hron Metánovský se narodil v roce 1840 v pořadí jako šestý potomek do sedlácké rodiny. Rodiče okamžitě rozpoznali, na co jejich syn má vlohy a na co ne. A protože společně usoudili, že se jejich potomek fyzickou prací neuživí, poslali ho studovat gymnázium. Ve studiu se Hronovi velmi dařilo. Aby ale mohl pokračovat v rozvíjení svých vědomostí dále, musela mu obec vystavit takzvaný List chudoby. Tento dokument umožňoval pokračovat ve studiu studentům, kteří pocházeli z nuzných poměrů. Díky tomu se mohl Jakub další tři roky naplno věnovat matematicko-fyzikálním oborům na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě.
Po úspěšném ukončení těchto studií se rozhodl odcestovat do Vídně, kde své dovednosti rozvíjel ještě po další dva roky na univerzitě a získal aprobaci pro učitele. Metánovský svůj život nezasvětil jen získávání vědomostí, nýbrž i jejich předávání dál. Živil se jako učitel na gymnáziu v Hradci Králové, kde působil přes 30 let, i když podstatnou část úvazku byl jen a pouze v roli záskoku za ostatní učitele.
Na škole byl nezastupitelný a žáci ho zbožňovali. Z nudných hodin matematiky a fyziky dokázal udělat zábavnou show, která se už pak nikdy neopakovala. Hron například odběhl do kabinetu pro vypreparovaného ptáka a celou hodinu s žáky počítal jeho povrch. Ne vždy to s ním ale bylo snadné. Jakub Hron Metánovský byl proslulý i tím, že vymýšlel novotvary. Tedy vymýšlel nová slova, která aktivně používal při svém výkladu, psaní poznámek a prakticky kdekoliv to jen šlo. Své studenty neoznačoval za studenty, nýbrž za bažáky. Toto nové slovo odvodil od toho, že student baží po vzdělání. Profesory zase označoval za zpytáky, neboť ti zpytovali vědomosti svých svěřenců. I když některá slova a slovní spojení se mohla jevit jako zábavná, tak v případě nových názvů pro různé geometrické obrazce žákům dosti stěžovala pochopení probírané látky.
Jakub Hron Metánovský
Jakub Hron Metánovský nevymýšlel novotvary jen a pouze ze školního prostředí, spoustu nových slov vytvořil i v oblasti gastronomie. Například svůj oblíbený štrůdl přejmenoval na svinstvo jablečné, hovězí s česnekovou omáčkou překřtil na hovadinu s omokem česenu a kávu na černec.
Kdo by si pomyslel, že výuka na gymnáziu a vymýšlení nových slov zaberou Metánovskému veškerý volný čas, mýlil by se. Tento učitel, přírodovědec a filozof byl taktéž vášnivým vynálezcem. Žil v přesvědčení, že každý rok je potřeba vyvinout něco nového. A tak za jeho život vymyslel spousty bizarních věcí, které skončily ve fázích od forem náčrtků až po patenty. Mezi nejznámější patří bezesporu dutý drát, který měl vodit elektřinu, pitevní dmuchadlo, čepici muhatku, dále zkonstruoval model helikoptéry, která nelétala, nebo navrhoval úpravu fekálií do tvaru krychle, aby méně páchly. Vůbec nejznámější věcí, kterou měl Metánovský dokonce i patentovanou, byl buňát nekotitelný (kalamář), jenž si oblíbil i sám Karel Čapek, který Hrona i díky tomu označil za Dona Quijota 19. století.
Kuba Hron Metánovský, jak se sám tento vynálezce a inovátor podepisoval, byl velmi laskavý a moudrý člověk, který svůj život prožil velmi asketicky a zasvětil ho vzdělávání i na sklonku života. O ženy nikdy nejevil zájem, a to ani jako mladý muž, a proto zůstal bezdětný. Lékaři mu předpovídali, že se dožije 100 let, nakonec však zemřel v 80. roce života. Jeho nově vymyšlená slova se nikdy neujala, ale i tak přivodila úsměv nejednomu badateli na tváři. Jeho vynálezy a zápal pro vědu zase posloužily jako předobraz pro jednu z nejznámějších českých postav, Járu Cimrmana, a tak vzpomínka na něj bude navždy uchována.
Zpracováno na základě:
