Článek
Říká se, že dějiny tvoří vojevůdci. V dějinách ale najdeme mnoho situací, kdy byla budoucnost zemí ovlivněna čistou náhodou. Patří mezi ně i takzvaná Erfurtská latrínová katastrofa, při které byl ohrožen dokonce i tehdejší německý král.
12. století totiž nebylo v Evropě zrovna obdobím klidu. Na západ od našich zemí zuřil spor mezi německým lantkrabětem z Durynska, Ludvíkem III., a jeho svátostí arcibiskupem Konrádem z Mohuče. Spor nebral konce, a tak se tehdejší král Německa rozhodl, že se pokusí spor urovnat sám. Jindřich VI. vládl Německu už od svých čtyřech let, později se z něj stal i císařem Svaté říše římské. Měl tedy všechny předpoklady k tomu, aby to byl právě on, kdo spor ukončí.
Jindřich projížděl tímto krajem, když jeho vojáci táhli proti Polsku. Přesto se rozhodl, že si udělá zastávku a svolá sněm do Erfurtu, ve kterém se zrovna nacházel. Kromě Ludvíka a Konráda pozval i řadu významných osobností té doby, hlavně šlechticů, aby mezi oběma stranami mohla vzniknout debata, která bude podložena logickými argumenty.
Pozvaní se začali do Erfurtu sjíždět 25. července 1184. Místem zasedání sněmu se měl stát katedrální proboštský úřad Marienstift. Tam se všichni šlechtici shromáždili v jeho prvním patře. Podlaha, na které stáli, však již byla velmi stará a pravděpodobně i shnilá. Velké množství lidí, které se na ní shromáždilo, tak nemohla unést. Zřítila se a s ní i šlechtici a významné osobnosti. Král Jindřich zůstal pádu ušetřen. Nacházel se v tu chvíli totiž u okenního výklenku, kde byla část podlahy kamenná. Ta zůstala neporušená a králi i arcibiskupovi se nic nestalo. Pomocí žebříků se pak oknem dostali do bezpečí.
Císař Jindřich VI. (Ilustrace z Codexu Manesse )
Ty, kteří se ale propadli, čekal nepěkný osud. Podlaha v přízemí jejich náraz také nevydržela a jejich pád zastavil až sklep. Tam se nacházela latrína plná tekutých exkrementů, kde začal jejich boj o holý život. Většina z přítomných se v exkrementech utopila, jiní byli zabiti padajícími trámy a kameny. Hovoří se o přibližném počtu šedesáti mrtvých. Jen málokdo byl ze žumpy zachráněn. Ludvík III. byl jedním z nich.
Byla to strašná a zcela zbytečná tragédie. Všichni přítomní se zde sešli ve snaze urovnat spor mezi dvěma muži. Nakonec ale neměli možnost si o jeho řešení ani promluvit. Král byl z neštěstí v takovém šoku, že ihned po incidentu z Erfurtu odjel.
Erfurtská latrínová katastrofa vešla do dějin a v dnešním Erfurtu, hlavním městě Durynska, na ní najdete odkazy prakticky všude. Dokonce můžete navštívit místo, kde k neblahému incidentu došlo. Poněkud bizarní neštěstí se totiž stalo tím, co do Erfurtu láká nejvíce návštěvníků.
Zpracováno na základě:
