Článek
Na světě existují místa, kde se v určitých momentech můžeme dostat až nad mraky. Při výstupu na vrchol vysoké hory tak mnohdy takovým mrakem procházíme. Z jejího vrcholku pak ale většinou nevidíme nic jiného než právě ona mračna. Je to sice krásná podívaná, ale pokud chceme mít z hory krásný výhled na okolní krajinu, měli bychom se na takovou túru vydat v momentě, kdy jsou mraky výš než její vrcholek.
Něco podobného se stalo historikovi a sběrateli německého původu Johannu Georgu Estorovi. Ten se v roce 1730 dostal na vrchol hory, odkud neviděl nic jiného než bílé mraky. A z těch mraků najednou vystřelil blesk. Jenže nesměřoval tak jako obvykle z mraků dolů někam na zem, ale vystřelil z mraků ještě výš do nebes. Estor z toho byl tak překvapený, že si o zvláštním pozorování napsal do svých poznámek krátký zápis. Je tak považován za prvního pozorovatele nadoblačného blesku.
Nikdo ale jeho poznámce nevěnoval pozornost, zkoumat se tyto zvláštní blesky začaly až na konci 20. století. A právě tehdy se jim začalo říkat rudí skřítci či červené přízraky. Právě tak totiž působí, pokud je pozoruje člověk, který se nachází pod mraky. Vidíme pouze záblesk, nikoli blesk, a pak se na nebi objeví úchvatný světelný jev zbarvený do odstínů červené barvy.
Blesk zachycený nad Jihovýchodní Asií
Většinou se nadoblačné blesky tvoří nad hustými bouřkovými mraky. To, co se ale v tu chvíli objevuje nad mraky, se více než blesku podobá spíše světlu ze zářivky. V praxi byly pojmenovány tři druhy takových blesků na základě vizuální podobnosti se známými jevy. Nejobyčejněji vypadá tento výboj jen jako sloupec zbarveného světla. Může mít ale třeba i tvar mrkve. Nejkrásnější jsou pak ty ve tvaru medúzy. V současné době je ale toto rozdělení nedostačující, byly pozorovány i nadoblačné blesky jiných tvarů. Ne vždy také musí být pozorovaný jev červený, může se zbarvit i do modra.
Revoluci ve zkoumání nadoblačných blesků přinesl rok 1989. Vědcům bylo divné, že i ve vysoko položených místech, která se nacházejí nad silnými bouřkovými mraky, dochází k různým nehodám. Posléze bylo zjištěno, že je mají na svědomí právě nadoblačné blesky, které z bouřky vystřelují nahoru. Takto byl právě v onom roce poškozen i stratosférický balón NASA, přestože se nacházel vysoko nad bouřkou.
O nadoblačných blescích se toho ještě tolik neví, a tak výzkum probíhá i nadále. Jisté ale je, že jde o neobvykle krásný přírodní jev, který se jen tak někomu vidět nepodaří. Existuje však již řada pozorování takového jevu na území Česka i za hranicemi našich sousedů. A tak se s ním třeba jednou setkáme i my.
Zpracováno na základě:
