Článek
Psal se 26. květen 1828 a v ulicích německého města Norimberk se objevil chlapec. Byl jiný než všichni ostatní. Jeho oblečení bylo staré a špinavé, špatně artikuloval, nedokázal říct souvislou větu. S sebou měl dva dopisy. První měla psát údajně jeho matka, která se kvůli tíživé finanční situaci nemůže o syna starat, druhý pak člověk, který Kašpara vychoval a chce, aby se dal k jezdectvu.
Kašparu Hauserovi, dodnes se neví, zda to bylo jeho skutečné jméno, bylo v té době přibližně šestnáct let. Chlapec skoro nemluvil a napsat uměl pouze své jméno. Místní lidé se ho ujali a byli překvapeni, jak rychle se jeho stav začíná měnit. Kašpar začal brzy komunikovat, naučil se psát i číst a dokonce se u něj začaly projevovat umělecké sklony. V té době už se jej lidé z Norimberka ale mohli zeptat, jaký byl jeho život před tím, než přišel do Norimberku. A tehdy přišel Kašpar s příběhem, který místním vháněl slzy do očí.
Kašpar Hauser
Podle všeho měl být Kašpar po celý svůj život zavřený v tmavé kobce bez oken, kde se o něj nikdo nestaral a prakticky si ho ani nevšímal. Každý den dostal jen vodu a chléb. A ani nevěděl, kdo mu jídlo nosí. To samozřejmě vyvolalo u místních soucit a v té době již vzdělaný a schopný Kašpar dostal místo v advokátní kanceláři. Jenže trpěl nekontrolovatelnými výbuchy vzteku a všechno naznačovalo tomu, že se u něj projevuje neznámá psychická choroba. A pak se domů vrátil s bodným zraněním a následně na to zemřel.
V té době ještě Kašpara nikdo za podvodníka nepovažoval. Naopak se spekulovalo o tom, že je nemanželským synem někoho urozeného nebo dokonce mladším následníkem trůnu. Za jeho otce byl jeden čas považován i Napoleon Bonaparte. V dopise od jeho matky totiž stálo, že jeho otec byl voják a padl v bitvě. Jenže, jak se později ukázalo, oba dopisy napsal sám Kašpar. Dokázal to grafologický rozbor. Taktéž jeho stav, ve kterém do Norimberku přišel, neodpovídal tomu, že by byl někde dlouhé roky vězněný. A jeho nevyjasněná smrt mohla být sebevraždou. Místo činu totiž nevykazovalo stopy střetu s někým jiným.
Pamětní deska, kde byl chlapec poprvé spatřen
Díky dnešním poznatkům můžeme říci, že Kašpar s největší pravděpodobností trpěl epilepsií. Jeho tělo bylo dokonce exhumováno, aby bylo možné provést testy DNA, které by případně potvrdily jeho příbuzenství s významnými osobami tehdejší doby. Shoda však s žádným z vysoce postavených šlechtických rodů nalezena nebyla. Kašpar Hauser byl tak pravděpodobně podvodník, který se skrze svůj předstíraný zanedbaný stav a vymyšlený tklivý příběh snažil dostat do přízně norimberských občanů a zajistit si střechu nad hlavou i dobrou pracovní pozici. Zemřel, když mu bylo 21 let. Na jeho náhrobku je záhada jeho života výstižně charakterizována:
„Zde leží Kašpar Hauser, hádanka své doby. Původ neznámý, smrt tajuplná.“
Zpracováno na základě:
