Článek
Hravost, hráčství či patologické gamblerství se objevuje ve všech sociálních vrstvách společnosti od pradávna. Vždyť první zmínky o gamblerství se datují až do roku 2400 př.n.l. Pro některá společenství byl um a porozumění hře natolik důležité, že se tato činnost dokonce prosazovala v zákonech. Staří Římané tak dbali, aby se děti už od útlého věku učily kostky. Francouzská společnost zase ve vrcholném středověku propadla kartám. Ty se pak díky vynálezu knihtisku masově šířily do celé Evropy. Sám francouzský státník, velký císař a vojevůdce Napoleon Bonaparte miloval hru zvanou jednadvacet, kterou dnes můžeme znát jako blackjack.
O tom, že popularita hazardu tak strmě stoupala, svědčí i fakt, že se začala otevírat první hráčská centra, kasina. Kdo by první kasino hledal na americkém kontinentu, hledal by marně. První a nejstarší kasino, které funguje dodnes, bylo otevřeno v Evropě, konkrétně v Benátkách. Budova, ve které sídlí, sloužila původně jako divadlo a je architektonickým skvostem. V polovině 17. století pak byla tato budova přestavěna právě na kasino.
Zdroje uvádí, že se tam, v Casinò di Venezia, provozovaly čtyři nejpopulárnější hry té doby. Jednalo se o karetní hru primero, ta se dá považovat za předchůdce dnešního pokeru, dále pak hra bassetta, faro a biribi, která se až nápadně podobá dnešní loterii či bingu. Do dnešních dob se tak po celém světě otevřely stovky kasin, které lákají hráče zkusit své štěstí. Není to ale bohužel jen touha vyhrát, na co kasina lákají. Jedná se totiž o zcela jiný svět plný pozlátek, luxusu a vlastní kultury. Není tak snad člověka, který by neznal nevadské město neřesti Las Vegas či legendární kasino pro evropskou smetánku v Monte Carlu.
I Česká republika má několik desítek kasin a heren. Bohužel i když se občas někomu podaří se štěstím vyhrát, existuje nespočet lidských osudů, kdy hře lidé propadli a byli schopni prohrát veškeré svoje peníze a majetek. Nezřídka se tak do dluhů nedostane jen hráč samotný, ale v průměru až 8 dalších lidí z jeho okolí. Takových smutných příběhů, kdy na to doplatili i rodiny a blízcí gamblerů, jsou tisíce. Není tak divu, že se jednotlivá města snaží proti hernám bojovat a zakazovat je. Hlavní město Praha například zakázalo provoz míst, kde jsou umístěny pouze hrací automaty. Ty totiž patří mezi nejvíce návykové. A v současné době bojuje i proti kasinům.
Co se jevilo jako dobrý nápad, ale nemusí být opravdová výhra. Společnosti, které provozují hazardní hry se tak přesouvají do internetové prostředí. Každý dospělý člověk, který vlastní počítač či dokonce byť jen chytrý telefon, tak může mít po jednoduché registraci svoje vlastní kasino hned po ruce. Odpadá tak nutnost se obléknout a vyrazit do kamenných heren a podniků, kde bude hráč na očích ostatním lidem. Dnešní hráči se tak za pár kliků dostanou do světa blikajících her, na kterých si mohou snadno vytvořit závislost. Že se dá hrát skutečně kdykoliv a odkudkoliv, jsem se bohužel sám přesvědčil s mým známým.
Ten večer jsme se v našem hlavním městě přesouvali tramvají z jednoho místa na druhé. Cesta dlouhá 3 zastávky trvala pouhých 5 minut. Každý z nás strávil tento čas na svém telefonu. Já abych rychle odepsal své drahé přítelkyni, on pro hru na automatech. O to více mě překvapilo, když mě po vystoupení požádal, zdali bych mu nepůjčil 200 Kč. Překvapeně se ho ptám, jak je možné, že už nemá žádné peníze. Odpověděl mi, že stihl za tu krátkou cestu vše prohrát. Jednalo se o téměř 7 tisíc. Ty dokázal prohrát během oněch 5 minut.
Byl jsem skutečně v šoku. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že lidé tak lehkomyslně a za tak krátkou dobu mohou prohrát tolik peněz. Zavírání těchto kamenných podniků tedy rozhodně nebude nejlepší cesta k tomu, abychom zabránili dalším smutným lidským osudům. A namísto televizních reklam, které stále častěji tyto internetové herny propagují, bychom měli raději lidi více informovat a varovat.
Zpracováno na základě:
a na základě vlastní zkušenosti
