Článek
Olšanské hřbitovy skrývají mnoho tajemství a příběhů lidí, kteří jsou na nich pohřbeni. Někdy jsou to příběhy velkých lidských osudů se šťastným koncem, někdy ale také tragické příběhy utrpení celé rodiny. I takový jeden příběh vypráví hrob, kterému se říká Zimmermannovy děti. Poměrně strohý náhrobek, na němž objevíte jen nápis Děti Augustina Zimmermanna a pod ním výčet čtyřech jmen pouze s rokem narození, vyvolává spoustu otázek. Kdo byly tyto děti, kdy zemřely, co se jim stalo a kdo byl Augustin Zimmermann? Na všechny tyto otázky vám vzápětí odpovíme.
Františka Riedlová, matka Zimmermannových dětí, se narodila v roce 1820 v Praze a osud jí svedl dohromady s Martinem Sýkorou, mlynářským tovaryšem z Karlína. Věkový rozdíl jim v jejich lásce nebyl překážkou, přestože v době jejich svatby bylo Františce pouze třicet let a Martinu Sýkorovi již 58. Olšanské hřbitovy už v té době sehrály velkou roli při jejich sňatku. Ten se totiž konal v kostele svatého Rocha, který se dnes sice nachází mimo zdi hřbitova, v té době byl ale jeho součástí. Dokonce se nacházel na původním hřbitově, který zde byl vystaven již na konci 17. století. Tehdy jsme se ale v těchto místech nenacházeli v Praze, nýbrž v obci Olšany.
Manželství Františky a Martina nemělo dlouhého trvání. Martin Sýkora, s nímž měla Františka syna, který byl pojmenován po svém otci, zemřel jen dva roky po svatbě. A Františka se pak znovu vdala za mlynářského pomocníka Augustina Zimmermanna. Společně vychovávali malého Martina, k tomu jim ale do rodiny přibyly ještě čtyři společné děti. Podle náhrobku je patrné, že se narodily v letech 1854, 1856, 1857 a 1860. Rodina společně bydlela na území dnešního Starého Města a Josefova. Náklady na bydlení byly tehdy v těchto čtvrtích zdaleka nejnižší v celé Praze, kvůli finančním problémům se ale stejně často stěhovali z jednoho domu do druhého.
K tragédii došlo v roce 1861. V té době s nimi již nebydlel Františky desetiletý syn z prvního manželství, stejně se jich ale v malém bytě mačkalo šest. Manželství mezi Františkou a Augustinem v té době už příliš nefungovalo. A pak přišla další výpověď z bytu, která už byla pro Augustina poslední kapkou. Poslední říjnovou neděli toho roku vzal své čtyři děti a vydal se s nimi na vrch Vítkov, tehdy nazývaný jako vrch Žižkov. Zimmermann nevěděl jak ze zoufalé situace ven. Přineseným vínem děti opil, aby usnuly, a pak je zavraždil. Nakonec spáchal sebevraždu. Všech pět lidí vykrvácelo z podřezaných tepen na rukách.
Děti Augustina Zimmermanna
Všechny čtyři Zimmermannovy děti pak byli pohřbeny na Olšanských hřbitovech. Smutečního obřadu se zúčastnily tisíce lidí. Mnoho z nich vdově přispělo, aby po smrti své rodiny tolik nestrádala, spoustu věcí dostala i zadarmo včetně zmiňovaného náhrobku. Během jediného dne tato žena přišla o všechno. Vlna solidarity, která se zvedla, jí byla alespoň malou útěchou.
Místo posledního odpočinku Zimmermannových dětí
O následném životě dvojnásobné vdovy Františky se toho mnoho neví. Neví se ani, kde byla po své smrti pohřbena. Stejně jako se neví, kde nakonec spočinul otec, který své čtyři děti sprovodil ze světa. Utrpení dětí vyjmenovaných na náhrobku ale dodnes symbolizuje modlící se andělíček.
I takové jsou příběhy lidí z předminulého století, kteří odpočívají na největším pražském pohřebišti.
Zpracováno na základě:
