Článek
Mária Hušová
Řešení potřeb romské národnostní menšiny se už před několika měsíci chopila nová vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Edita Stejskalová. Už na svém prvním zářijovém zasedání s Radou vlády pro záležitosti romské menšiny představila řadu plánovaných priorit pro zlepšení života Romů v různých oblastech jejich života.
Jedním z konkrétních témat, která Stejskalová představila, je snaha o větší zastoupení Romů v bezpečnostních složkách. Počítá se s cíleným oslovováním romských uchazečů o službu v Armádě České republiky a rozšířením náborových aktivit Policie ČR směrem k romské komunitě. Právě této jedné z priorit se redakce REM věnuje podrobněji v rozhovoru se samotnou vládní zmocněnkyní Editou Stejskalovou.
„Ministerstvu navrhuji, aby se o službě v armádě dozvěděli i lidé, kteří o ní dnes vědí málo, a aby jim stát pomohl s překážkami, kvůli kterým se nehlásí,“ uvedla pro REM občanskou tiskovou agenturu zmocněnkyně.
Co zmocněnkyni vedlo k této myšlence, co tím chce řešit, jakou reakci od samotných Romů na kampaň očekává a s kým na celém procesu bude spolupracovat, přinášíme v exkluzivním rozhovoru, který zmocněnkyně poskytla občanské tiskové agentuře REM. Zásadní otázkou bylo i to, jestli motivační kampaň a následný nábor souvisí krom řešení zaměstnanosti i s bezpečnostní situací Evropské unie. Odpověď najdete v rozhovoru.
- Jaké hlavní důvody Vás k iniciování této kampaně vedli a co stálo za touto konkrétní myšlenkou? Od koho vzešla a jak byla odůvodněna?
„Myšlenka vzešla ode mě. Je to jedna z priorit, které jsem představila na jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny 30. září. Vycházím ze dvou skutečností. Rozdíl v zaměstnanosti mezi Romy a ostatními obyvateli je dlouhodobě velký. Armáda i policie přitom shánějí nové lidi. Služba státu je stabilní práce s pravidelným příjmem a je otevřená každému, kdo splní podmínky. Chci, aby o ní věděli i lidé z prostředí, kde informace o náboru běžně chybí. Tito lidé o službě často vědí jen málo a mají o ní zkreslené představy, třeba že vstup do armády znamená jít rovnou do války. Měli by dostat přesné informace o tom, co služba obnáší, včetně jejích podmínek a rizik. Zda se pak přihlásí, je na každém z nich.“
- Jaké konkrétní podněty či analýzy stály za tímto rozhodnutím a z čeho přesně vycházela?
„Vycházela jsem z dat o zaměstnanosti Romů ve Zprávě o stavu romské menšiny, kterou projednává vláda. Druhým zdrojem byl výzkum socioekonomické situace romské populace, který v roce 2024 vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí - Rilsa. Dlouhodobým cílem je snížit nezaměstnanost Romů a služba v armádě je jen jednou z dalších možností uplatnění, o kterých by lidé měli vědět.
Dalším podkladem jsou veřejné informace ministerstva obrany o tom, že armáda potřebuje nové vojáky a že od roku 2025 přijímá i uchazeče se základním vzděláním. Průzkum, který by ukázal, kolik Romů by o službu mělo zájem, zatím k dispozici není. Lidé by se ale o této možnosti měli dozvědět i bez něj. Pokud jim nikdo srozumitelně nevysvětlí, co služba obnáší, budou se rozhodovat podle neúplných a často zkreslených informací.“
- Plánuje v této věci jednání či spolupráci s některými romskými organizacemi? S kterými subjekty či institucemi budete na přípravě samotné motivační kampaně spolupracovat?
Do přípravy návrhů budu zapojovat zvláště členy Rady a konzultovat je s romskými organizacemi, krajskými koordinátory pro romské záležitosti a obcemi. Ti vědí, kde lidé práci hledají a jakou cestou je lze skutečně informovat. Hlavním partnerem je ministerstvo obrany, které má nábor v působnosti. V případě policie je partnerem ministerstvo vnitra. Ráda bych zapojila také úřady práce, které s uchazeči o zaměstnání pracují.“
- Jaký zájem ze strany romské komunity o vstup do armády předpokládáte?
„Spolehlivý odhad zatím udělat nelze. Nemáme data o tom, kolik Romů by do armády chtělo, a odhadovat to bez nich by nebylo seriózní. Kdo o možnosti služby neví, nemůže se ani rozhodnout, jestli o ni stojí. Jaký zájem bude, se ukáže, až lidé budou mít dostatek informací.“
- Jakými konkrétními stimuly či argumenty budou zájemce k vstupu do služeb Armády ČR motivovat?
„Stimuly pro uchazeče nejsou v mé kompetenci. Podmínky služby i výhody, které k ní patří, stanovuje armáda a platí pro všechny uchazeče stejně. Řada výhod už dnes existuje, jen o nich mnoho lidí neví. Hlavním argumentem je podle mě samotná práce, tedy stabilní zaměstnání s pravidelným příjmem a jistotou, která v sociálně vyloučených lokalitách často chybí. Chci, aby se lidé o tom, co jim služba nabízí, dozvěděli včas a od někoho, komu důvěřují.“
- Na jakých pozicích by měli naverbovaní uchazeči působit a čím je volba těchto konkrétních pozic odůvodněna?
„O pozicích rozhoduje armáda podle svých potřeb. Romové se mohou hlásit na pozice, pro které splňují požadavky, stejně jako ostatní uchazeči.“
- Počítá se s případnými překážkami či nesouhlasem a jak jste na případné negativní reakce připraveni?
„Je přirozené, že se k návrhu objeví i kritické hlasy, a beru je vážně. Podmínky přijetí se pro nikoho nemění a služba je dobrovolnou volbou každého. Jde o nabídku práce, o které dnes mnoho lidí neví. Na kritiku budu odpovídat otevřeně a ráda vysvětlím, o co v návrhu jde.“
- Jakým způsobem bude samotný nábor probíhat a v jakém časovém horizontu je v plánech jeho spuštění?
„Nábor povede armáda tak jako dosud. S ministerstvem obrany jsem o návrhu už jednala. Dalším krokem je dohodnout se, jak a kde budou lidé o službě informováni. Konkrétní termín zatím nemohu uvést, bude záležet na dohodě s ministerstvem obrany.“
- Souvisí tento nábor do armády se současnou bezpečnostní situací, které Evropská unie čelí?
„Můj návrh s bezpečnostní situací nesouvisí. Kolik vojáků armáda potřebuje, posuzuje ministerstvo obrany a vláda. Mně jde o to, aby se o existující nabídce práce dozvěděli i lidé, kteří o ní dnes nevědí. Je to důležité i proto, že armáda přijímá uchazeče za stejných podmínek bez ohledu na jejich původ. Na to mnoho Romů zvyklých není. Když se ucházejí o práci, zaměstnavatelé je často odmítnou, aniž by se jich zeptali, co umějí.“
