Článek
Jsou samá ruka, samá noha, samá „chytrá“ odpověď. Nejspíš už vás i přerostli. Kamarádi jsou pro ně důležitější než vy a trávit s vámi svátky je fááákt otrava. Už dávno je nenadchnete bagrem nebo panenkou pod stromečkem a přijít s něčím, co by je vytáhlo z jejich „jeskyně“ a odlepilo jim oči od obrazovek mobilů, to je kumšt. Nějaké školy by na to měly být.
Co už ale s tím? Karty jsou rozdány. Nezbývá než s nimi hrát.
A víte co? Vánoce můžou být příležitost dělat věci trošku jinak. Z úklidu udělat soutěž o nejuklizenější pokoj a na konci dne rozdat ceny – pochopitelně všem, i za snahu jsou body. Co na tom, že nejvíc bodů dostala máma? Zaslouženě. A pečení cukroví? Už jsou dost velcí, aby plech strčili do trouby a v pravý čas vytáhli ven. Tak šup, ať ukážou, co v nich je! Kupte máslo, vejce, cukr, mouku. Vyložte jim, k čemu jsou kuchyňské chňapky, a jděte se projít. Zvládnou to, věřte mi.
My – dnes už skoro dinosauři – máme Vánoce spojené s pohádkami. Ale co třeba jednou hodit za hlavu Popelku a pustit si vánoční speciál Strážců Galaxie? Inovujme Vánoce, nebojme se toho. Vůbec to neznamená rozloučit se s tradicemi a letitými rodinnými zvyky. Všechno to klidně může žít vedle sebe. My zdobíme stromeček den před Štědrým dnem. Krásně ho nazdobíme, rozsvítíme žárovičky, poklidíme krabice a pustíme si film „veskrze vánoční“ – jedničku Ramba. Duo Rambo a vanilkové rohlíčky z vánoční atmosféry neubere ani špetku.
Pracujte s tím, co puberťáci potřebují nejvíc.
Nechte je prostřít štědrovečerní stůl! Dejte jim to vědět předem. Možná budete překvapeni, jak zodpovědně se připraví. Důležité pravidlo: Nemluvte jim do toho. Raďte jenom tehdy, budete-li o radu žádáni. Strávili s vámi u štědrovečerního stolu už mnoho let, moc dobře vědí, jak to má vypadat. Prostě jim věřte. To potřebují nejvíc – naši důvěru.
A nechte je vybrat výlet. Do města, za město, to je fuk. Stanovte obecná pravidla – abyste se pak nemuseli podívat na dno svého bankovního účtu – a nechte to na nich. Dělejte maximálně řidiče. Ať zabalí svačiny, termosky s čajem, prostě všechno. A když na něco zapomenou? „Žádný tlaky“, za rok to zvládnou líp. Zachovejte klid, jsou přece Vánoce!
Mějte koule - obraťte role.
Celý jejich život se můžeme přetrhnout, abychom jim o svátcích vytvořili tu pravou atmosféru. Aby to měli krásné a měli jednou na co vzpomínat. Zkuste to obrátit – dát jim jasné zadání: „Vymyslete pro nás něco, co spolu podnikneme. Třeba na jedno odpoledne. Něco, na co budeme jednou rádi vzpomínat, až budete mít své rodiny a svátky už nebudete trávit s námi.“ A buďte připraveni na vše. Jakože úplně na vše. A znovu platí: trošku jim věřte. Oni vás znají – líp než si myslíte.
Máme na výběr.
Můžeme lpět na tom, co chceme my. A dělat si to po svém. A hořekovat a láteřit, že oni to s námi dělat nechtějí. Nebo se taky můžeme zeptat, jak to chtějí oni. Dát jim důvěru a prostor a dovolit jim to udělat. Nebojme se toho. Bude to jiné, ale bude to naše. Budou to naše nové společné rodinné Vánoce.
