Jsem mámou dvou dospívajících synů, jsem dcerou stárnoucích rodičů. Pracuji, platím účty a můj život občas řídí věta: „hypotéka se neptá“. Miluji lezení do kopců a miluji místa, kde se dobře dýchá. Něco jsem vystudovala, leccos zažila a proto (nebo přesto?) věřím v člověka a jeho lidství. Svět už nevidím černobíle, lidi nesoudím a můj pes mě učí, že štěstí se může měřit i počtem nalezených klacků.