Článek
Stejně jako mí spoluobčané po očku sleduji tváře na všudypřítomných billboardech vykřikujících do světa líbivá hesla. Dva vcelku pohlední pánové slibují, že zprůjezdní Prahu. Kouká na mě parta lidí, co je prý zkušený tým. Dva usměvaví hoši slibují víc kroků dopředu, míň zpátky.
Jinde zvolili pouhá hesla. Zkrotili prý rozpočet. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Rekordně prý investujeme do bezpečnosti. Občas se objeví i „antireklamy“. Závislost na Rusku je bezpečnostní hrozba. Taky prý nemáme zapomenout, kdo nám zdražil léky.
U billboardu s heslem „motoristé sobě“ si nejsem jistá, jestli je to reklama na Motoristy nebo proti nim.
Volební kalkulačka - spása nerozhodnutých duší
Otevírám Volební kalkulačku. Poctivě vyplňuji 42 otázek, své odpovědi pečlivě rozmýšlím. Kalkulačka mi na závěr nabídne přehled mých odpovědí, dává mi šanci si to ještě rozmyslet. Ne. Chci výsledky.
„Rebelové!“ Zažívám výbuch smíchu. Omlouvám se, Rebelové, mnoho o vás nevím a není to nic proti Vám. Celý život se považuji spíš za „konzervu“, tak mi dá zabrat přestat se smát.
Kalkulačka mi nabízí porovnání toho, jak jsem odpovídala já a jak rebelský kandidát. Sjíždím výčet našich odpovědí a je mi to jasné: tudy cesta nevede. Kandidát nemá, zdá se, na 9 ze 42 otázek názor. To opravdu vážně?
Nemyslím si, že každý má povinnost mít názor na všechno. Ale když se jednou rozhodnu, že chci být zástupcem lidu, troufám si tvrdit, že bych si měla být schopna udělat názor na všechna důležitá společenská témata. Přeci jednou budu sedět v Thunovském paláci a zvedat ruku a mačkat tlačítka. Pro mého voliče by to mé zvedání ruky mělo být předvídatelné.
Z boje se přeci neutíká!
Nevzdávám to, neznám Rebely, dávám jim šanci. Ptám se strýčka „Gůgla“ na program. Chtějí snížit regulované poplatky za distribuci. Ale neříkají, z čeho že pak zaplatíme údržbu a rozvoj distribuční sítě. Zruší poplatek za TV a rozhlas. Tuší vůbec, proč byl koncept koncesionářských poplatků zaveden? Tuší, že nezávislost na státním rozpočtu má být jednou ze záruk nezávislosti těchto médií na politické vůli? Razantně sníží drogovou kriminalitu. A jak? Prý budou kriminalizovat držení velmi nebezpečných drog. Aha. A teď je to snad legální? A zdá se, že chtějí využívat častěji obecné referendum. No. Já nevím. Asi záleží na otázce. Protože třeba kdybych si zlomila nohu, asi bych nechtěla, aby lidi hlasovali o tom, jestli mi ji doktoři mají spravit a jak. Asi bych raději, kdyby o tom rozhodovali spíš ti doktoři.
Jsi-li v koncích, zachrání Tě: Tvoje dobře vychované dítě
Je to jasné. Volební kalkulačka není nic pro mě. Jsem odsouzena k nekonečnému pročítání volebních programů všech politických stran a uskupení, které soutěží o hlasy občanů naší země.
Nebo si vezmu k srdci oblíbené úsloví mého mladšího syna: Work smarter, not harder. Pracuj chytřeji, ne tvrději. A tak vzpomínám na jednoho ze svých profesorů. Už starověcí Řekové věřili, že výběr veřejných činitelů losováním eliminuje volební závody. Aristoteles tvrdil, že los je demokratičtější než volby. Volby totiž mohou být ovlivněny - bohatstvím, mocenskými skupinami, pověstí či výřečností. Možná to skončí tak, že z hlasovacích lístků vytvořím vějíř a nechám své děti losovat.
Přeci jen, jde o JEJICH budoucnost.
