Anna Boleynová: Královna, která změnila Anglii – a zaplatila za to životem

Byla krásná, vzdělaná, ambiciózní. Nebyla však královnou z pohádky – spíš hrdinkou tragédie, která otřásla základy anglické monarchie. Anna Boleynová, druhá manželka Jindřicha VIII., se stala symbolem nebezpečné kombinace vášně, politiky a intrik. Její příběh, plný lásky, zrady a krve, fascinuje dodnes.

Anna Boleynová se narodila pravděpodobně v roce 1501 (některé prameny uvádějí 1507) v hrabství Norfolk. Její otec Sir Thomas Boleyn byl schopný diplomat a dvořan, její matka Elizabeth Howardová pocházela z jedné z nejmocnějších anglických šlechtických rodin. Rodina Boleynových patřila mezi tzv. novou šlechtu – nebyli sice z královské krve, ale byli dostatečně vlivní, aby aspirovali na místo u dvora.

Anna měla dva sourozence: mladšího bratra George, který později skončil stejně tragicky jako ona, a starší sestru Marii, která hrála v jejím příběhu tichou, ale podstatnou roli.

Marie byla původně považována za větší naději rodiny. Také ona byla poslána na evropské dvory, kde sloužila v Nizozemsku i Francii. A právě ve Francii si získala reputaci svůdnice – kolovaly o ní skandální historky a někteří jí přezdívali „francouzská děvka“.

Po návratu do Anglie se Marie stala dvorní dámou královny Kateřiny Aragonské – a brzy i milenkou samotného krále Jindřicha VIII. Jejich poměr trval zřejmě několik let a podle některých historiků mohla porodit královy děti, byť to Jindřich nikdy oficiálně nepřiznal.

Po skončení vztahu byla Marie provdána za Williama Careyho, královského dvořana. Po jeho smrti se dostala do finančních potíží, a když se později provdala z lásky za prostého muže bez souhlasu rodiny, byla dočasně vyobcována i vlastními příbuznými. Její osud je v kontrastu s Anniným – zatímco Anna hrála vysokou politickou hru a zaplatila za ni životem, Marie se stáhla do soukromí a dožila v zapomnění.

Zpět k Anně. I ona strávila mládí ve Francii jako dvorní dáma královny Klaudie, manželky Františka I. Právě tam se naučila francouzsky, osvojila si módu, kulturu a styl. Když se vrátila do Anglie, byla svěží, sebevědomá a jiná – a právě to zaujalo Jindřicha VIII.

Král si přál z Anny udělat další z řady svých milenek. Ale ona odmítla. Zda to byl kalkul, výchova nebo vnitřní přesvědčení, dodnes nevíme. Jisté je, že její „ne“ změnilo anglickou historii.

Jindřich byl ženatý s Kateřinou Aragonskou, která mu nedokázala dát mužského dědice. Když se papež odmítl vyjádřit ve prospěch rozvodu, Jindřich odřízl Anglii od Říma. V roce 1533 se s Annou oženil a korunoval ji královnou.

Anna mu porodila dceru Alžbětu – pozdější slavnou královnu – ale syna se nedočkali.

Silná, neústupná, vzdělaná a výřečná. Pro mnoho mužů u dvora to bylo příliš. Anna se stala nepohodlnou – jak politicky, tak osobně. Jindřich mezitím přesedlal k nové favoritce: Jane Seymourové.

V roce 1536 byla Anna obviněna z cizoložství, incestu (údajně s vlastním bratrem Georgem) a zrady. Proces byl zinscenovaný. Přesto byla odsouzena a popravena.

Dne 19. května 1536 byla Anna sťata ve věži Tower of London francouzským mečem. Její dcera Alžběta se později stala jednou z největších panovnic britských dějin – což dává Anninu osudu hořce ironický rámec.