Článek
Extasi natočil režisér Machatý v roce 1932, tedy dva roky poté, co u nás byl vyroben první zvukový film. Nadšení z tohoto média dalo vzniknout novým žánrům - oblíbené byly především komedie plné divokých dialogů, doprovázených hudbou. Typickou ukřičenou komedií, kterou diváci znají dodnes, je Burianův C. a k. polní maršálek. V této konkurenci se najednou objevilo milostné drama, v němž se téměř nemluví a jež je založeno především na expresivní hudbě a vysoce umělecké kameře. Téma snímku bylo ve své době společenským tabu - příběh provdané ženy, hledající uspokojení v náruči mladého milence.
Extase byla širokou veřejností pochopitelně považována za nemravnou, protože obsahovala několikaminutovou (esteticky velmi dobře zvládnutou) nahou scénu a divák mohl snad poprvé spatřit scénu ženského orgasmu. Negativní reakce však vedly k ještě větší slávě filmu a každý, kdo mohl, jej chtěl vidět - a to nejen v Československu, ale i jinde v Evropě a dokonce i v USA. Nedlouho po svém uvedení získal Machatý za svůj počin prestižní ocenění v zemi, kde by tak kladné přijetí čekal asi málokdo - v silně katolické Itálii. Mezinárodního úspěchu na benátském bienále si všímal i československý tisk a využil jej k argumentaci za nesporné kvality filmu, jímž se naše kinematografie dostala na světový vrchol. Přesto měla Extase stále mnoho odpůrců - film pochopitelně odsoudil papež Pius XII., Adolf Hitler jej zcela zakázal a v některých dalších zemích směl být promítán pouze v sestříhané verzi. I v té ale brala divákům dech neobyčejná krása hlavní představitelky, jejíž život sám o sobě připomínal filmový příběh.
Vzdělaná aristokratka
Hedy Lamarrová (1914 - 2000), původním jménem Hedwig Eva Maria Kiesler, pocházela ze zámožné židovské rodiny žijící ve Vídni. Po matce, uznávané pianistce, měla díl aristokratické krve, ale též moravské geny. Otec byl úspěšným ředitelem banky. Hedy se díky tomuto zázemí dostalo nejlepšího vzdělání a dovedností, jež jí byly ku pomoci (nejen) v její budoucí herecké kariéře. O té měla jasno již po skončení vídeňské střední školy, a tak odešla do Berlína studovat herectví na prestižní škole Maxe Reinhardta. Sen se jí splnil nedlouho poté a její tvář se objevila v několika krátkých filmech. Zlomem v jejím životě se však stal až její první celovečerní snímek Extase, pro který ji objevil režisér Machatý.
Zlatá klec
Extase udělala z osmnáctileté Hedy hvězdu světového formátu. Jako taková si mohla vybírat z mnoha filmových nabídek a k nohám jí padala spousta nápadníků. Své ano řekla o třináct let staršímu zbrojařskému magnátovi Friedrichu Mandlovi. Ten byl však chorobně žárlivý a o krásu své manželky se nehodlal s nikým dělit. Horlivě proto skupoval evropské i americké kopie její Extase a ženu držel pod neustálým dohledem. Sám ji tak nechtěně donutil k podobně zoufalému kroku, jaký udělala filmová postava, již ztvárnila. V touze po znovunabyté svobodě začala přemýšlet, jak by se mohla ze své zlaté klece dostat. Její únik připomíná spíš literární příběh, protože dům svého manžela opustila převlečená za služku. Neodešla však s prázdnýma rukama a s sebou si vzala i množství svých drahých šperků. Dostala se do Paříže, odkud požádala na dálku o rozvod, a poté přijala pracovní nabídku ředitele Metro-Goldwyn-Mayer (MGM), který prostřednictvím angažmá dostal z nacistických zemí spoustu herců a hereček židovského původu. Na jeho doporučení začala Hedwig Kriesler používat umělecké jméno Hedy Lamarr a ve svých třiadvaceti letech mohla odstartovat svou kariéru hollywoodské hvězdy.
Americký sen
V Americe jí byly všechny dveře otevřeny nejen díky ohlasu Extase, ale především pro její uhrančivou krásu. Natočila celou řadu snímků a její tvář se dostala i do zcela nového žánru, když si ji „propůjčil“ Walt Disney pro svou Sněhurku, jež byla jeho prvním celovečerním animovaným filmem. V roce 1940 inspirovala slavnou komiksovou postavu Catwoman z produkce DC Comics, která se stala protivnicí o něco staršího Batmana. Provázela tak celé generace dětí nejen v USA, ale ve všech koutech světa, kam se Sněhurka a komiksy dostaly. Skutečným filmovým vrcholem její americké herecké dráhy byl ovšem snímek se starozákonní tématikou Samson a Dalila z roku 1949, kde se jejím hereckým partnerem stal o rok mladší Victor Mature. O tom, že by mezi nimi bylo něco více, není nic známo. Hedy však neměla o muže nikdy nouzi. Byla celkem šestkrát vdaná a stala se matkou tří dětí - dvou vlastních a jednoho adoptovaného. Její vášní, kterou se zapsala do historie, však byla elektrotechnika.
Sněhurka a sedm trpaslíků, 1937
Neuvěřitelný potenciál
Hedy byla nesmírně krásná, ale stejně tak i inteligentní a své schopnosti dokázala prakticky uplatnit. Vynalezla svítící obojek pro psy, zásobník na papírové kapesníky, šumivé tablety Coca-Cola, úpravu světelných dopravních semaforů a s finanční podporou přítele navrhla lepší konstrukci křídel letadel. Aktivní byla především za druhé světové války, kdy pomáhala propagovat válečné dluhopisy americké armády a vymyslela systém pro tajnou komunikaci, který dala v roce 1942 bezplatně k dispozici americkému námořnictvu. Tento její vynález však zůstal nevyužit až do roku 1959. Teprve po vypršení patentových práv se jej ujala elektrotechnická firma Sylvania Electronic Systems Division, která jej v rámci přísně utajeného projektu vyvinula ve sdělovací systém s přeladitelnou nosnou frekvencí. V této úpravě jej bylo poprvé využito během karibské krize v roce 1962. V polovině 80. let se na jejím původním vynálezu zakládala též technologie satelitních telefonů a dodnes je součástí sítí Wi-Fi, Bluetooth, GPS satelitů i sítí mobilních telefonů. Za nic z toho nedostala Hedy Lamarr jediný dolar, až v roce 1997 jí bylo uděleno čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky. Její tvář nesl též softwarový produkt společnosti Corel, který její překreslenou fotografii použil na obalech svého grafického programu. Učinil tak ale bez jejího souhlasu a Lamarrová byla po soudní při odškodněna 200 000 dolarů.
Hedy Lamarr
Technologie je tu navěky
Uznání za přínos vědě ani odškodné jí však poslední roky života moc nezpříjemnila. Trpěla depresemi, protože stále příliš lpěla na své kráse, již se snažila znovuzískat četnými plastikami. Spekulovalo se o její závislosti na drogách a o rozkolu s dětmi. Zemřela v 85 letech s přáním, aby byl její popel rozptýlen na Vídeňském ústředním hřbitově. Čestný hrob, který zde má, je opatřen plastikou připomínající její nejvýznamnější vynález, a deskou s nápisem: ..films have a certain place in a certain time period. Technology is forever. Hady Lamarr, Actriss. Inventor. Znamená to „Filmy mají své určité místo v určité době. Technologie je tu navěky. Hady Lamarr, Herečka. Vynálezkyně.“
Zdroje:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/af/Grave_Hedy_Lamarr%2C_Vienna%2C_2016.jpg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hedy_Lamarrov%C3%A1
https://www.csfd.cz/film/83776-snehurka-a-sedm-trpasliku/prehled/
https://www.writeups.org/catwoman-1940s-dc-comics-batman/
https://www.csfd.cz/film/6308-extase/prehled/
https://www.reflex.cz/clanek/historie/83710/femme-fatale-hedy-lamarr-vynalezkyne-a-sexbomba-ktera-se-nebala-svleknout-pred-kamerou.html
