Článek
Scénáristou filmu byl Vratislav Blažek, který by se v tomto měsíci dožil 100 let. Napsal jej v uvolněné atmosféře roku 1968, kdy byl již v emigraci. Filmu tak vážně hrozilo uzavření do trezoru, ale i tak jej před rokem 1989 stačily vidět tři miliony diváků. Režie se ujal v té době již zkušený Zdeněk Podskalský a obsazení Světáků bylo plné hvězd. Rolí tří venkovských fasádníků se zhostili Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a Jan Libíček, jejich protějšky v podobě lehkých dam ztvárnily Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková a Iva Janžurová. Ve výčtu obsazení nesmí chybět ani šarmantní Jiřina Šejbalová, uhlazený Oldřich Nový a Vladimír Menšík, jehož herecký koncert s Bohdalovou nemá chybu.
Děj je zasazen do Prahy 60. let, kam zavítají tři „venkovští balíci“, kteří zde tráví dny prací na fasádě domu. Neony velkoměsta a noční život je zlákají k touze zažít alespoň jednu noc v některém z lepších podniků ve společnosti dam na úrovni. Po fiasku ve večerním baru, kdy nedopatřením zažehnou donesenou kořalku, skrývanou pod stolem, mají dostaveníčko na bezpečnosti, jejíhož kapitána si zahrál Ilja Prachař. Vlastimil Brodský alias Gustav Prouza se jej snaží dojmout srdceryvným příběhem o svém chudém původu, ale kapitán jej zná z dětství, takže musí Prouza s pravdou ven a přizná, že si propůjčil osud chlapce z díla Jindřicha Šimona Baara Pro kravičku. Jeho tklivému doznání přihlíží zaměstnanec poškozeného podniku, distingovaný pán, který se v tu chvíli představí jako emeritní profesor tance a společenské výchovy vybraného chování, a učiní fasádníkům nabídku poskytnutí odborné džentlmenské průpravy. Není jím nikdo jiný než prvorepubliková hvězda Oldřich Nový. Jako pan Dvorský pronese ve filmu s opravdovým nadhledem nejednu narážku na bolševické zacházení s inteligencí té doby, například si povzdechne, že teď mnoho jeho žáků jí celý oběd lžící, což znamenalo, že skončili v komunistickém vězení.
Prvorepublikovou noblesu vnáší do filmu též Jiřina Šejbalová v roli postarší kuplířky Trčkové, jež poskytuje svůj byt v centru města slečnám, aby do něj s příslibem erotických radovánek lákaly ženaté muže, které pak oberou a o lup se pak rozdělí. Zdá se, že jim tato praktika velmi dobře funguje, neboť podvedení pánové se vzhledem ke svým závazkům ostýchají věc oznámit. Z bytu se stal opravdový zlatý důl díky lešení pod okny, po kterém byli pánové nuceni kvapem prchat ve chvíli, kdy dveře odemykal nečekaně příchozí „manžel“. Jednou z obětí slečen má být i Vladimír Menšík jako Novák - v jeho případě ale dámám kalkul ne zcela vyjde, protože si Božka (Jiřina Bohdalová) nevšimla, že je tou dobou šťastně rozveden.
Stejně jako čtveřice mužů pracuje na svém zdokonalení pro jednorázový vstup do lepší společnosti, rozhodnou se i Božka, Marcela (Jiřina Jirásková) a Zuzana (Iva Janžurová), že se instantně promění ve vzdělané, kultivované dámy a jejich příští oběti budou lépe situovaní pánové, kteří navštěvují vybraný podnik Diplomat grill bar, v němž náhodou pracuje Trčková jako šatnářka. Prostičké slečny se tedy začnou učit intelektuální výroky o Marii Curii-Sklodowské, Hynaisově oponě v Národním divadle a leukémii. Dostane se jim lekce stolování, kdy jim Trčková vysvětluje, že do rukou mohou vzít veškerou drůbež „včetně až po kachničku“.
Oba „pracovní týmy“ jsou posléze připraveny na svůj večer. Fasádníci, naučeni společenskému vystupování, tanci a světácké konverzaci, vklouznou do luxusních obleků od Adama a Trčkové holky do poslední chvíle memorují své intelektuální průpovídky, než společně usednou k prvotřídní večeři v Diplomat grill baru. Zpočátku se všichni křečovitě drží svých rolí, jež před sebou navzájem hrají, jejich přirozená hloupost ale brzy prosákne na povrch. Začnou vše opakovat a motat a divákovi předvedou mistrně podané, esenciální buranství, plné nesmrtelných hlášek jako: „…Já je znala všechny, pane architekte, osobně.“
Jejich večírek skončí neslavně, když do bytu Trčkové, kam se později přesunou, vrazí Novák s policejním doprovodem. Chtějí byt opustit obvyklou únikovou cestou po lešení pod oknem, kudy slečny dříve narychlo vyháněly hrátekchtivé chlapíky. Onoho dne je ale lešení sklizeno, čehož si v zápalu příprav na svou velkou hru dámy nevšimnou. Film baví do poslední minuty - obě trojice jsou potlučené a parádně poučené. Fasádníci se vracejí domů s „pracovními úrazy“ a skupinka Trčkové, na níž sádrou rozhodně nešetřili, má plno práce, aby jedna druhé pomohla se napít nebo vyčůrat.
