Článek
Ač se bojovalo především v nám vzdálené Francii, průběh války ovlivnil i naši historii. Na českém trůně seděl Jan Lucemburský, jenž se vzhledem k silné vazbě na francouzský královský dvůr a také díky své rytířské povaze zúčastnil v roce 1346 bitvy u Kresčaku, kde padl. Jeho nástupce, Karel IV. se zasloužil o rozkvět našich zemí a respekt evropského měřítka. Stoletá válka byla ale sotva v první třetině.
Francie musela pociťovat obrovskou frustraci, neboť její obrana vůči Angličanům po několik desetiletí naprosto selhávala. Navíc musela přiznat dědický nárok na francouzský trůn anglickému rodu Lancasterů, přestože legitimním následníkem krále Karla VII. měl být dauphin Karel. V té době trval konflikt již více než 80 let. Průměrný věk mužů ve středověku se přitom pohyboval mezi 40 - 60 lety, takže mnozí nezažili jinou než podrobenu Francii.
Až roku 1429 (po více než 90 letech) se konečně karta obrátila ve prospěch Francie. Do její historie totiž vstoupila lotrinská dívka Johanka, jež se stala možná největší ikonou francouzských dějin. Narodila se do zámožné selské rodiny patrně v roce 1412. Podle jejího vlastního přesvědčení se jí od třinácti let zjevovali andělé a světci, kteří jí sdělovali Boží vůli, aby jako vyvolená oblékla mužský šat a v čele francouzského vojska Angličany porazila. Vedena silnou vírou, odvahou a houževnatostí, dostala se až samotnému dauphinovi. Zní to až neuvěřitelně, ale Johance se jej skutečně podařilo přesvědčit a získat od něj nevelké vojsko.
V témže roce osvobodila Orleans a po něm další města, přičemž nepolevila ani po měsících jejich obléhání. Politicky klíčovými byly ovšem Remeš a Paříž. Remeš měla pro dauphina zvláštní význam, protože zde byli tradičně korunováni francouzští králové. Johanka otevřela Karlovi do Remeše cestu a ten se tak mohl stát králem Karlem VII. (vládl až do roku 1461). Po tomto úspěchu ale Karlova podpora Johanky opadla, což těžce nesla. Angličané pro ni byli kacíři a ona je chtěla definitivně porazit a vyhnat z Francie. Trvala na naplnění svého poslání. Směla se ještě pokusit o dobytí Paříže, ale s nedostatečnou podporou to bylo nad její síly. Navíc, v té době zuřily ve střední Evropě (na našem území) husitské války a Johanka chtěla pomoci křižákům husity porazit. Těžko říci, jakým směrem by se ubíraly naše dějiny, kdyby se jí bylo dostalo možnosti stanout i v čele křížového tažení „proti kacířským Čechům“, jak je nazval samotný papež.
Johanku ale čekal jiný osud. Roku 1430 byla zrazena a zajata Burgunďany, spojenci Anglie. Angličané si byli dobře vědomi její popularity u lidu, a proto ji koupili za 10 000 liber, aby ji mohli věznit a postavit před anglický soud. Vše, čím dříve dokázala přesvědčit Francouze o své nezlomné víře, bylo použito proti ní. Dokonce i dopis husitům, napsaný jejím jménem, kde je žádá o obrácení v pravou víru a hrozí jim, že se jim sama postaví. Během věznění se pokusila utéct - zřejmě ani ne tak kvůli touze po záchraně svého života, jako spíš díky odhodlání splnit Boží vůli.
Roku 1431 spočinula na hranici a za přítomnosti davů byla upálena jako čarodějnice. Paradoxně ji tak potkala stejná smrt jako Jana Husa, jehož myšlenky považovala za kacířské. Ona i Hus zemřeli s přesvědčením o pravosti své víry.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_z_Arku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Husitsk%C3%A9_v%C3%A1lky
https://plzenoviny.cz/stredovek-stari/
