Článek
Tato půvabná lucemburská herečka měla laťku nastavenou opravdu vysoko, neboť již před 70 lety (v roce 1955) ztvárnila titulní roli filmu Sissi rovněž nádherná Romy Schneider. Možná i proto jsou obě pojetí života císařovny tolik rozdílná.
Sissi (1837 - 1898) byla ve své obě považována za jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Měla uhrančivý pohled a jemný obličej jí rámovaly předlouhé husté vlasy. Její tělesné proporce byly považovány za ideál, těžko dosažitelný i tím nejtěsnějším korzetem. Při výšce 172 cm si totiž vyjma těhotenství udržovala hmotnost pod 50 kg a stejného počtu centimetrů neměl přesahovat ani obvod jejího pasu.
Německo-francouzská kráska Romy Schneider, narozená roku 1938 ve Vídni, byla co do výšky o poznání drobnější. Měřila jen něco málo přes 160 cm (uvádí se 161 nebo 164 cm) a v době, kdy jako sedmnáctiletá hrála Sissi, vážila stejně jako ona, tedy 50 kg. Svým panenkovským vzezřením se tak do role dospívající dívky více než hodila.
Vicky Krieps, narozená v roce 1983, se jako císařovna představila ve svých 39 letech. Věkem tak odpovídala životní etapě své předlohy. Sissinu výšku přesahuje o zanedbatelné 2 cm a její váha má být zhruba 58 kg. Romy se příliš nepodobá, přesto lze ale u obou hereček najít společné rysy s těmi Alžbětinými.
Sissi v podání Schneiderové připomíná z velké části spíše hraný film z produkce Walta Disneyho. V úvodu se divákovi nabízí pohled na rozpustilé šestnáctileté děvče, dovádějící v až kýčovitě malebných kulisách bavorské přírody a obklopené zvířaty, domácími i divokými. Smyslem opulentního, pestrobarevného aranžmá bylo nastínění idylky, kterou musela mladá princezna opustit, aby se mohla stát císařovnou. Pomineme-li postavu popleteného strážníka, jenž měl filmu dodat kapku humoru, nedá se z historického pohledu tomuto zpracování mnoho vytknout. Z dochované korespondence Františkovy matky i Sissiných osobních písemností totiž skutečně vyplývá, že se do sebe mladý císař a bavorská princezna vášnivě zamilovali. To, že se měla Franzovou chotí stát výhradně Alžbětina starší sestra Helena, je dnes ale už částečně vyvráceno. V úvahu totiž pravděpodobně přicházely obě dvě, a to díky příslušnosti k vysoké bavorské šlechtě a silné katolické výchově, která byla hlavním předpokladem budoucí císařovny habsburské monarchie. František Josef I. již dříve absolvoval osobní setkání s dívkami, jež měly potenciál zaujmout místo po jeho boku - Bavorsko bylo ale z politického hlediska (vzhledem k upevnění vztahů s evropskými zeměmi) pro rakouského císaře tou nejlepší volbou.
Rodina Alžběty Bavorské působí v rakouském snímku z 50. let velmi skromně, avšak ve skutečnosti si bavorský kníže mohl dovolit pořídit své dceři na tu dobu opravdu drahou a luxusní svatební výbavu. Sissi po materiální stránce rozhodně nestrádala a nešetřil na ní samozřejmě ani samotný císař.
Psychický tlak, jemuž byla ve Vídni vystavena, je ovšem historickým faktem. Kromě stesku po rodném Bavorsku, povinnosti podřídit se přísné etiketě a postupného odcizení manželského páru musela Sissi po dlouhou dobu odolávat také narážkám na její neschopnost dát Rakousku následovníka. Po narození dvou dcer navíc prožila obrovskou tragédii, když jedna z nich během pobytu císařské rodiny v Uhrách onemocněla a zemřela. Ženě, která milovala vše živé, přírodu, a především své děti, to zlomilo srdce. Určité úlevy dosáhla až poté, co přivedla na svět chlapce Rudolfa. Jako matka však nemohla plně fungovat -trpěla depresemi a výchovy jejích dětí se ujala především Františkova matka Žofie Frederika Bavorská (Sissina teta). Zajištěním mužského potomka se Alžbětě dostalo alespoň o trochu více volnosti, její psychické i fyzické zdraví bylo však již podlomeno. Tomuto období se věnuje snímek Korzet.
Vicky Krieps v něm přebírá pomyslnou štafetu od Romy a spíše než romantický příběh a historické souvislosti odkrývá skutečné císařovnino nitro tak, jak jej divák v 50. letech vidět nejspíš ani nechtěl. V té době by podobně silný feministický apel, jenž z filmu jasně plyne, pravděpodobně způsobil velkou kontroverzi. Korzet, který tuto životem ošlehanou ženu stále více svazuje, má symbolizovat nesvobodu a konvence, jež ji tolik ničily. Na rozdíl od opulence z poloviny 20. století je tento snímek o mnoho komornější a aktuálnější zpovědí císařovny, která se mohla stát skutečnou matkou až svému čtvrtému dítěti, princezně Marii Valerii, a jež musela tak dlouho čekat na svou volnost. Na sklonku života ji zasáhla i smrt jediného syna Rudolfa. Útěchu nacházela stále častěji na svých cestách a pobytech mimo Vídeň. V roce 1892 zavítala dokonce do Karlových Varů. Účast její představitelky Vicky Krieps na letošním ročníku filmového festivalu tím tak nabývá zvláštního symbolického významu.
Osudnou se Alžbětě Bavorské nakonec stala návštěva Ženevy (starší prameny uvádějí Innsbruck). Zde se ve svých 60 letech císařovna, jež nikdy netoužila po tak vysokém postavení, stala obětí politicky motivovaného atentátu.
Ztráty dítěte, depresí a dalších těžkých životních zkoušek nebyla ušetřena ani Romy Schneider. Také ona odešla zbytečně brzy - v pouhých 43 letech byla nalezena mrtvá ve svém pařížském bytě. Zemřela patrně na infarkt myokardu.
Zdroje:
https://www.novinykraje.cz/blog/2022/03/24/mela-rakouska-cisarovna-sissi-oci-tak-carovne-ze-s-nimi-mohla-ovlivnit-cloveka
https://hwceleb.com/cs/person/vicky-krieps/
https://www.csfd.cz/film/81192-sissi/prehled/
https://www.csfd.cz/film/1170279-korzet/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Romy_Schneider
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vicky_Kriepsov%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_Bavorsk%C3%A1
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/sisi-prvni-anorekticka.A080515_123023_zdravi_bad
