Článek
Slované se na našem území usídlili v průběhu 6.-7. století. Toto etnikum nepřišlo naráz a netvořilo jeden národ, nýbrž bylo rozdrobeno na mnoho kmenů. Trvalo pravděpodobně mnoho desetiletí, než se dokázaly jednotlivé kmeny spojit do kmenového svazu, jenž byl jakýmsi předstupněm státu. O těchto dobách, kdy byli Slované ještě pohany, mnoho nevíme, protože nepoužívali písmo a kamenných staveb bylo mizivé množství, takže se v ojedinělých případech dochovaly pouze základy a valy.
Hledání hmotných pramenů v oblasti Pražského hradu je velmi složité, jelikož zde probíhala výstavba (a přestavba) ještě několik staletí. Mezi nejstarší zdroje patří až románské kroniky, z nichž nepřímo čerpají staré české pověsti. Lze-li se o dostupné prameny skutečně opřít (kroniky byly často poplatné zadavateli, takže vyzdvihovaly význam knížecího rodu přemyslovskou legendou), mělo být toto místo velmi důležité již v době před písemnictvím.
Pražský hrad leží na levém břehu Vltavy a v jeho okolí se nenalezly stopy trvalého osídlení. Před románským Juditiným mostem pravděpodobně nebyly jiné možnosti k překonání Vltavy něž přívoz či brod. Uprostřed vrcholu nad levým břehem (jenž byl později navezen, takže je temeno kopce širší) se nejspíš nacházelo pohanské obětiště a také knížecí stolec, jenž je v románských písemnostech uváděn jako místo, na které před zástupci kmenového svazu usedl kníže Bořivoj, aby tak stvrdil svou vedoucí roli v Čechách. Jeho území bylo později chráněno hraničními hradišti, jejichž poloha je nám díky kronikám, zbytkům ochranných valů a archeologickým nálezům dobře známa. Bořivojovo knížectví se rozkládalo zhruba na území dnešních středních Čech.
Kamenný knížecí stolec, místo zvané Žiži, se mělo nacházet na pahorku v původním terénu, přičemž podobná vyvýšenina na Pražském hradě skutečně je, a to v těsné blízkosti obelisku na 3. nádvoří.
Přemyslovský kámen se bohužel nedochoval, o jeho podobě si ovšem lze udělat určitou představu díky existenci stolců jinde v Evropě. Například Britové dodnes schraňují jako velkou vzácnost posvátný kámen, jenž měl v raném středověku sloužit ke stejnému účelu skotským králům. Při své korunovaci v roce 2023 na něj symbolicky usedl i král Karel III. Tento poklad se totiž skrýval pod dřevěným trůnem.
Zdroje:
https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/mapa-hradu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovan%C3%A9
https://www.skotskysvet.cz/skotsky-blog/kameni-osudu-na-stope
https://www.idnes.cz/wiki/temata/korunovace-karla-iii.K533400
