Hlavní obsah
Věda a historie

Tajemný vrcholek Žiži na Pražském hradě: možná první symbol českého státu

Foto: Wikimedia Commons, autor: Paul Korecký, cc-by-sa-2.0

Údajná poloha vrcholku Žiži na Pražském hradě

Pražský hrad, rozkládající se na ploše téměř 70 000 m², je největším souvislým hradním komplexem na světě. Toto místo ovšem mělo klíčový význam již v pohanských dobách.

Článek

Slované se na našem území usídlili v průběhu 6.-7. století. Toto etnikum nepřišlo naráz a netvořilo jeden národ, nýbrž bylo rozdrobeno na mnoho kmenů. Trvalo pravděpodobně mnoho desetiletí, než se dokázaly jednotlivé kmeny spojit do kmenového svazu, jenž byl jakýmsi předstupněm státu. O těchto dobách, kdy byli Slované ještě pohany, mnoho nevíme, protože nepoužívali písmo a kamenných staveb bylo mizivé množství, takže se v ojedinělých případech dochovaly pouze základy a valy.

Hledání hmotných pramenů v oblasti Pražského hradu je velmi složité, jelikož zde probíhala výstavba (a přestavba) ještě několik staletí. Mezi nejstarší zdroje patří až románské kroniky, z nichž nepřímo čerpají staré české pověsti. Lze-li se o dostupné prameny skutečně opřít (kroniky byly často poplatné zadavateli, takže vyzdvihovaly význam knížecího rodu přemyslovskou legendou), mělo být toto místo velmi důležité již v době před písemnictvím.

Pražský hrad leží na levém břehu Vltavy a v jeho okolí se nenalezly stopy trvalého osídlení. Před románským Juditiným mostem pravděpodobně nebyly jiné možnosti k překonání Vltavy něž přívoz či brod. Uprostřed vrcholu nad levým břehem (jenž byl později navezen, takže je temeno kopce širší) se nejspíš nacházelo pohanské obětiště a také knížecí stolec, jenž je v románských písemnostech uváděn jako místo, na které před zástupci kmenového svazu usedl kníže Bořivoj, aby tak stvrdil svou vedoucí roli v Čechách. Jeho území bylo později chráněno hraničními hradišti, jejichž poloha je nám díky kronikám, zbytkům ochranných valů a archeologickým nálezům dobře známa. Bořivojovo knížectví se rozkládalo zhruba na území dnešních středních Čech.

Kamenný knížecí stolec, místo zvané Žiži, se mělo nacházet na pahorku v původním terénu, přičemž podobná vyvýšenina na Pražském hradě skutečně je, a to v těsné blízkosti obelisku na 3. nádvoří.

Přemyslovský kámen se bohužel nedochoval, o jeho podobě si ovšem lze udělat určitou představu díky existenci stolců jinde v Evropě. Například Britové dodnes schraňují jako velkou vzácnost posvátný kámen, jenž měl v raném středověku sloužit ke stejnému účelu skotským králům. Při své korunovaci v roce 2023 na něj symbolicky usedl i král Karel III. Tento poklad se totiž skrýval pod dřevěným trůnem.

Zdroje:

https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/mapa-hradu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovan%C3%A9

https://www.skotskysvet.cz/skotsky-blog/kameni-osudu-na-stope

https://www.idnes.cz/wiki/temata/korunovace-karla-iii.K533400

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz