Článek
Dnes jsem šla jako obvykle nakoupit do Tesca. Nic neobvyklého. Vzala jsem si košík, prošla regály, naložila si věci a zamířila k pokladnám. A tam mě čekal šok.
Ani jedna pokladna s obsluhou nebyla otevřená.
Sama sobě pokladní. Ale kdo mi za to zaplatí?
V obchodě bylo plno lidí. Jenže místo klasických pokladen nás všechny nahnali k samoobslužným.
Znamená to jediné: Každý si musel nákup naskenovat sám a zaplatit.
A co když někdo neví, jak na to? Starší lidé, rodiče s dětmi, někdo, kdo potřebuje pomoc? To nikoho nezajímá.
Hlavně, že u pokladen stála zaměstnankyně, která místo markování jen hlídala, jestli si zákazníci správně pípají zboží.
Zákazníci pracují zadarmo, ceny ale neklesají
Chápu, že obchody chtějí ušetřit. Jenže co zákazníci?
- Musíme si všechno sami namarkovat
- Musíme si to sami zkontrolovat
- Čekat, než přijde obsluha a potvrdí nám věk
A přitom za ten nákup zaplatíme stejně jako dřív – ne-li víc.
Tak kde je ta úspora, když ceny potravin letí nahoru? Komu jdou ty ušetřené peníze?
Takhle vypadá budoucnost?
Obchody testují, co si lidé nechají líbit. Nejdřív méně pokladen, pak žádné.
A co bude dál? Nejprve ubývají pokladní, teď už nefungují vůbec. Příště možná zruší i samoobslužné pokladny a budeme si zboží skenovat rovnou v regálech. Nakonec už v obchodě nebude žádná obsluha – jen my, skenery a platební terminály.
Takhle nakupování vypadat nemá. Zákazník by měl být zákazníkem, ne neplaceným pracovníkem.
Pokud takhle bude vypadat realita velkých obchodů, možná nastal čas začít se vracet k menším prodejnám, kde s námi ještě jednají jako s lidmi.
