Hra s ranvejemi na Letišti Praha: pravda o hluku

Existuje zde problém. To, co paní Krejčí říká, není pravda. Určitě existuje jiná možnost.

Letiště Praha má dvě ranveje: hlavní, která se nazývá 6/24, a vedlejší 12/30. Čísla odpovídají trajektorii ranveje. Letiště nemůže používat obě současně, protože jedna ranvej kříží druhou. V běžném roce využívá nejméně 95 % letů ranvej 6/24, protože převládající větry jsou převážně ze západu. Ze zbývajících 5 % téměř všechny používají ranvej 12/30, protože 6/24 je uzavřena kvůli „rutinní údržbě.“ Letiště plánuje tuto údržbu na dva týdny každé jaro a podzim. Velmi zřídka se může použít varianta 12/30, pokud je to vzhledem ke směru a síle větru vhodnější. (zdroj: Letiště Praha, odpověď na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím)

Obyvatelé a politici z Řep a Kladna si dlouho a hlasitě stěžují na hluk a já s nimi soucítím. Když jsem v Hornbachu v Řepích, když je tato ranvej v provozu, zní to, jako by se Smartwings 737 pokoušel přistát na parkovišti. Ale pamatujme, že 80 % tohoto hluku vzniká pouze proto, že letiště uzavřelo hlavní ranvej kvůli údržbě, což je nevyhnutelné.

Nebo je to tak?

Pravděpodobně moc nepřemýšlíte o tom, zda letiště, na které jste letěli, má více než jednu ranvej. Možná si myslíte, že jedna ranvej je dostačující pouze pro malý řecký prázdninový ostrov jako Kos. To by byl velký omyl. Následující letiště mají všechna pouze jednu ranvej:

Z tohoto seznamu tři — Ženeva, Luton a Stansted — zaznamenaly v roce 2019 více cestujících než Praha. Stansted je zejména mnohem větší letiště než Praha, v roce 2019 odbavilo 28 milionů cestujících ve srovnání s 18 miliony v Praze.

Otázka tedy zní, jak tato letiště, zejména tak rušné jako Stansted, udržují svou ranvej? Určitě nemohou zavřít na čtyři týdny každý rok.

Odpověď je, že provádějí údržbu v noci. Tak proč Praha neprovádí údržbu v noci?

Noční práce tohoto druhu je vždy dražší než práce během dne. Je třeba zajistit dostatečné osvětlení a náklady na pracovní sílu jsou mnohem vyšší. Není zde žádný jiný zřejmý důvod. Ale byla by noční údržba tak drahá, že by zruinovala finance Letiště Praha? Vůbec to není zřejmé.

Letiště mají několik důležitých zdrojů příjmů, jako jsou maloobchodní koncese a poplatky za parkování, ale hlavními zákazníky letišť jsou letecké společnosti, a ty platí letištím dvěma způsoby:

1.  Poplatky za přistání: Letecká společnost platí letišti za každý let, který tam přistane. Tyto poplatky se mohou lišit, např. podle velikosti letadla, zda letadlo přilétá přímo k terminálu ("Air Bridge"). Nové letecké společnosti mohou dostávat slevy.

2.  Letištní taxa (PSC): Letiště účtuje letecké společnosti poplatek za každého odlétajícího cestujícího. Letecké společnosti obvykle tento poplatek přenášejí na nás, cestující, a je uveden na našich letenkách.

Podle Claude.ai je PSC dominantním zdrojem příjmů jak na Letišti Praha, tak na letišti Stansted (33-34 % celkových příjmů). Možná vás bude zajímat, kolik činí PSC na každém z těchto dvou letišť (zvláště když ho budete platit, když poletíte!):

Praha: 682 Kč

Stansted: 481 Kč

Nyní můžeme bezpečně tvrdit, že náklady na noční údržbu na britském letišti budou mnohem vyšší než na Letišti Praha. A přesto Stansted (který je v soukromém vlastnictví) dokáže nějak najít peníze na tuto dražší údržbu, i když jeho příjmy z PSC jsou o 30 % nižší než v Praze.

To je „zajímavé“, že?

Je zřejmé, že Letiště Praha by mohlo pracovat na hlavní ranveji v noci. Ale protože má luxus druhé ranveje, která je jinak nevyužívaná, rozhodne se to nedělat. Je to levná a snadná možnost. Proto záměrně narušuje životy občanů v Řepích a Kladně. A je zde ještě něco, co letiště těmto občanům neříká:

Jak dlouho si myslíte, že by trvalo postavit novou paralelní ranvej? Jeden rok? Tři? Letiště vágně sděluje médiím, že začne „někdy po roce 2030.“ Já jsem však viděl dokumentaci z letiště, která naznačuje, že paralelní ranvej bude v provozu až od roku 2038.

Takže tady to máte, občané Řep a Kladna. Letiště chce, abyste věřili a podporovali „jedinou možnost“, která vás odsoudí k hlukové mizérii na čtyři měsíce letos a příští rok, a čtyři týdny každý rok poté, po dobu třinácti let. Mezitím je k dispozici jiné řešení, které by mohlo být pravděpodobně přijato do jednoho roku.

Vedení Letiště Praha má co vysvětlovat. Stejně tak i politici v Praze, kteří údajně zastupují dlouho trpící obyvatele Řep, ale prodávají pohádku o paralelní ranveji jako jediném řešení. Patří mezi ně starosta Prahy 6, Mgr. Jakub Stárek (ODS); a na magistrátu JUDr. Jiří Pospíšil (TOP09) a  Ing. arch. Petr Hlaváček (STAN, dříve TOP09). Když argumentují pro paralelní ranvej, tvrdí, že používání vedlejší ranveje negativně ovlivňuje více než 100 000 obyvatel Prahy. Pokud jim na těchto 100 000 obyvatelích opravdu záleží, tento článek ukazuje, že existuje způsob, jak tento negativní efekt rychle snížit o 80 %.

Pokud žijete v postižené oblasti, napište jim a požádejte je, aby toto řešení prověřili. Budu velmi rád, když mi tento článek ocitujete.