Článek
Jako „železniční advokát“, který pravidelně cestuje vlakem přes české hranice, jsem již dříve upozorňoval na problémy s mezinárodním železničním cestováním v Evropě. Můj nedávný pokus o rezervaci jízdenky z Prahy do Lince je dalším dokonalým příkladem toho, proč nutně potřebujeme integrovaný evropský systém prodeje železničních jízdenek.
Letos jsem si pořídil novou slevovou kartu IN 50 1T, která slibuje 50% slevu na jízdenky první třídy Českých drah. Není to výsada jen pro nás seniory; je k dispozici všem skupinám, které mají nárok na zvýhodněné jízdné ve 2. třídě, včetně dětí a studentů do 26 let. Je to chytrá nabídka; velké slevy poskytované těmto skupinám ve druhé třídě často vedou k přeplnění, zejména o víkendech - takže když ČD přesvědčí tyto skupiny k přestupu do první třídy, sníží se přeplnění ve druhé třídě a všichni z toho mají prospěch. Tedy alespoň v rámci českých hranic. Ale pokud plánujete cestu do Berlína, Mnichova, Vídně nebo třeba jen těch 75 kilometrů za hranice do Lince, vaše karta IN 50 1T je k ničemu. Cena, kterou mi nabídli v první třídě (749 Kč), byla stejná jako pro dospělé ve věku 26-65 let.
Když jsem se ptal proč, zákaznický servis Českých drah vysvětlil, že sleva IN 50 1T platí pouze na vnitrostátní cesty, protože jakmile vlak překročí hranice, provozují ho rakouské ÖBB. Ale 75 % této cesty je na českém území, tak proč nedostanu slevu alespoň na část cesty v rámci České republiky? Přepnul jsem do módu „rail-nerd“ a prozkoumal různé cenové kombinace pro 1. třídu, včetně taktiky „rozdělené jízdenky“, která u přeshraničních jízdenek někdy funguje:
- Praha - Linec (přímý spoj): 749 Kč
- Praha - Rybník (pohraniční stanice) s 50% slevou: 274 Kč
- Rybník - Linec: 490 Kč
- Celkem za rozdělenou cestu: 764 Kč
Rozdělená jízdenka tedy ve skutečnosti stojí více než přímá - což ilustruje, že ceny na rakouských železnicích jsou obecně mnohem vyšší než v Česku. Ale otázka zůstává: proč ČD neposkytnou slevu IN 50 1T alespoň po hranice, což by snížilo cenu na 474 Kč?
Tato otázka se stala ještě naléhavější, když jsem zkontroloval ceny ve 2. třídě pro stejnou cestu. Přímá cesta Praha - Linec ve druhé třídě stojí pouhých 163 Kč se seniorskou nebo studentskou slevou (232 Kč bez slevy). To je méně než čtvrtina ceny první třídy! Mimochodem, je to absolutní výhodná koupě. Praha - Linec za 6 eur? Ve svém plug-in hybridu bych za palivo zaplatil kolem 675 Kč (27 eur) a na této trase s nedokončenými dálnicemi a někdy zrádnými horskými silnicemi tam ani autem nebudu rychleji.
Ale obrovský rozdíl mezi 2. a 1. třídou v tomto případě mi nedává obchodně smysl a zákaznický servis Českých drah mi to nechtěl vysvětlit. Můžu jen hádat. Superlevná cena ve 2. třídě může být odrazem tvrdé konkurence autobusů na této trase a možná i dostatku volných míst teď, když skončila turistická sezóna.
Pravděpodobně je zde ale v pozadí obecnější problém - problém harmonizace cen a prodeje jízdenek na mezinárodní vlaky. Podle studií je průměrná cena za kilometr v Rakousku o 150 % vyšší než v Česku; to odráží rozdíl v příjmech mezi oběma zeměmi - i když Rakušané by mohli říct, že to odráží i vynikající infrastrukturu a výkonnost jejich železnice, za kterou jsou jejich občané ochotni platit. Skutečná komplikace ale spočívá v tom, že každý národní železniční dopravce může prodávat jízdenky na stejný vlak za jakoukoli cenu. V tomto případě ÖBB účtuje 19 eur (481 Kč) za 2. třídu a téměř 100 eur (2 530 Kč) za 1. třídu. Ale nic nebrání rakouskému cestujícímu koupit si jízdenky na www.cd.cz za ceny, které jsem uvedl výše. A mimochodem, někdy je levnější kupovat od ÖBB než od ČD, zejména na trase Praha-Vídeň.
To je velmi odrazující pro ty, kteří mezinárodní železniční dopravu zkouší poprvé. Chceme, aby ji vyzkoušelo více a více lidí, ale když objeví takové situace, budou mít oprávněný pocit, že jsou podváděni. Proto my, kteří prosazujeme lepší evropské železniční služby, voláme po jednotném evropském webovém portálu pro železniční jízdní řády a prodej jízdenek. Dokud EU nepodnikne konkrétní kroky k vynucení spolupráce mezi národními železničními dopravci, budeme se i nadále setkávat s těmito podivnými cenovými hlavolamy, které zbytečně komplikují mezinárodní železniční cestování. Ursula von der Leyenová ve svém pověřovacím dopise (Mission Letter) výslovně nařídila novému komisaři EU pro dopravu, aby se tím zabýval. Předchozí komisařka pro dopravu byla Adina Văleanová z Rumunska; železniční advokáti ji považovali za neužitečnou. Novým komisařem je Apostolos Tzitzikostas z Řecka. Nemohu si nevšimnout, že máme tedy dva po sobě jdoucí komisaře pro dopravu z Balkánu což je z každého pohledu nejhorší region EU, co se týče železnic. Ale nesuďme ho předem, ani ho nenechme na tomto problému usnout.
In Karta 50 1T
Mezitím by České dráhy měly opravdu řešit otázku slevových karet a mezinárodních cest. Podívejte se na stránku www.cd.cz, která představuje kartu IN 50 1T. Vidíte tam upozornění „Neplatí pro cesty začínající nebo končící mimo české hranice“? Já ne. V zemi se silnější ochranou spotřebitele by takové opomenutí znamenalo problém. A proč vlastně nezajistit, aby sleva platila alespoň na části cesty uvnitř Česka? Pak by to upozornění ani nepotřebovali.
Co se týče mé cesty do Lince, zvolil jsem druhou třídu. Byla to racionální volba, kterou po mně chtěl „algoritmus“ CD, i když bych byl ochoten zaplatit 474 Kč za cestu první třídou. Umělá inteligence v praxi…
