Článek
Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause (IVK) a bývalý vedoucí jeho prezidentské kanceláře, je opravdu mistrem politické karikatury. Kdyby člověk čerpal pouze z textů Weigla či dalších jeho přátel antiliberálního východu, snadno by nabyl dojmu, že Západ je ostrovem šílenství, neprosperity a diktatury. Dopoledne jsou všichni na ekoteroristických demonstracích, odpoledne pochodují v LGBT průvodech a večer společně křepčí na genderově neutrálních toaletách, přičemž nejdůležitějším výstupem evropské legislativy je stanovení správného zakřivení okurek.
Velmi to připomíná úroveň, jakou se o karikaturu západního světa pokoušel zdejší režim před rokem 1989. Třeba to v IVK někdy dovrší do tak absurdní dedukce, že příčinou blahobytu Západu je vlastně Rusko. Pokud voliči takovýmto slepým výstřelům naivně uvěří, dopadne to jako v nynějších slovenských volbách.
Vyhledat si objektivní data seriózně prokazující, že západoevropská civilizace (zahrnující kromě západní Evropy pochopitelně i Skandinávii), nabízí objektivně nejvyšší kvalitu života na světě, může snadno každý sám. Níže nabídnu několik příkladů.
V celosvětovém žebříčku Social Progress Index za rok 2022, který hodnotí objektivní životní úroveň jednotlivých států dle 54 ukazatelů, zahrnující uspokojování základních životních potřeb, zdravotní péči, bezpečnost, vzdělávání, vymahatelnost práva, osobní svobodu, bydlení apod., jsou na prvních osmi příčkách evropské státy, konkrétně Norsko, Dánsko, Finsko, Švýcarsko, Island, Švédsko, Nizozemí a Německo. Všechny patří do okruhu západoevropské civilizace, přičemž 5 z nich je součástí EU, zbytek s ní velmi úzce spolupracuje. První desítku pak uzavírá Japonsko a Kanada.
ČR je z celkového počtu 169 zemí na 23. místě nejlepší ze zemí V4, když Slovensku náleží 35. příčka, Polsku 39. a Maďarsku 42. Velmi výmluvné je pak porovnání zemí bývalého SSSR podle politické orientace po jeho rozpadu. Pobaltské země, které se staly členy EU, jsou na tom mnohem lépe, když Estonsko je na 18. místě, Litva na 29. a Lotyšsko na 32. Naopak ze zemí, které se z ruského vlivu vymanit nechtěly či nedokázaly, je nejlepší Arménie na 48.místě a nejhorší asijský Tádžikistán na 120. místě. Samotné Rusko je na 59. místě.
Pokud jde o subjektivní pohled z perspektivy obyvatel, tzv. index štěstí jednotlivých zemí za rok 2022 ve výzkumu World Happiness Report, který se opírá o hodnocení spokojenosti obyvatel v oblastech sociální podpora, příjem, zdraví, svoboda, štědrost a absence korupce, je v první desítce opět 8 zemí evropských, konkrétně Finsko, Dánsko, Island, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko a Lucembursko. I zde všechny patří do okruhu západoevropské civilizace, 5 zemí je součástí EU, zbytek s ní velmi úzce spolupracuje. Desítku doplňuje Izrael a Nový Zéland.
ČR je z celkového počtu 137 zemí na 18. místě, opět nejlepší ze zemí V4, když Slovensku náleží 29. příčka, Polsku 39. a Maďarsku 51. Z postsovětských států jsou na tom pobaltské země opět o mnohem lépe, když Litva na 20. místě, Estonsko na 31., a Lotyšsko na 41. Z oblasti sféry ruského vlivu je nejlepší Kazachstán na 44. místě a nejhorší Ukrajina na 92. místě, coby pochopitelný následek ruské invaze. Samotné Rusko je na 70. místě.
HDP v paritě kupní síly na obyvatele bylo v roce 2021 v přepočtu na mezinárodní dolar v EU 48 767, v eurozóně pak 51 064. Rusko mělo 32 966, Moldavsko 15 390 a třeba takový Tádžikistán jen 4 288. Podobně je západoevropská civilizace světovou špičkou ve střední délce života či v globálním indexu míru, přičemž v obou kritériích opět výrazně překonává Rusko a jeho současné satelity. A tak by bylo možné pokračovat dále.
Sumárně řečeno, západní Evropa a Skandinávie je z hlediska klíčových objektivních parametrů i subjektivního vnímání občanů absolutní špičkou kvality života v celosvětovém srovnání, přičemž většina z nich jsou členy EU. Z postkomunistických zemí si pak nesrovnatelně lépe vedou ty státy, které se integrovaly do západoevropských struktur a vymanily se z ruského vlivu. Nejhorší životní úroveň je pak v rámci evropského srovnání především v současných ruských satelitech a Rusku samotném.
V neposlední řadě pak nutno připomenout, že ČR a ostatní země V4 coby chudší státy EU na členství vydělávají nejvíce, protože jsou v rámci přerozdělování evropských peněz jejich čistými příjemci. ČR od vstupu do EU do konce roku 2022 obdržela z unijního rozpočtu 1,82 bilionu Kč, což po odečtení našich odvodů znamená pro ČR od EU čistý příjem 1,01 bilionu Kč.
Díky našemu členství v EU jsme tedy nejen součástí nejvyspělejší civilizace současného světa, ale ještě na tom finančně mimořádně profitujeme. Co místo toho nabízí Institut Václava Klause?
