Článek
Kdo navštívil v sobotu Beskydy, možná se nechtěně stal svědkem velmi bizarní podívané. Andrej Babiš obklopený svými nejvěrnějšími a početnou ochrankou se kdoví proč rozhodl ukázat národu, že dokáže vystoupat na Lysou horu. Z této nezapomenutelné show zmíním tři momenty, které by naší pozornosti neměly uniknout.
Babiš se chválil jak výstup zvládl, i když měl přitom „tepovku 160“. Jeho všudypřítomný stín Aleš Juchelka to neopomněl ihned obdivně komentovat, jaký že je Babiš frajer. Není sice příliš jasné, co je na tom „frajerského“, ale na to už jsme u vyjádření Aleše Juchelky zvyklí. Možná se domnívá, že rychlost zátěžové tepové frekvence je shodná s hodnotou IQ, anebo z ní věští počet Babišových poslanců po příštích volbách. U Juchelky je možné snad všechno.
Druhým kouzelným momentem bylo, když Babiš cestou natrhal „trošku kytek“, což bohorovně komentoval slovy, že možná porušil „nějaký zákon“, takže zaplatí pokutu. Jinak řečeno, vlastně vůbec neví co udělal a příliš ho to ani netrápí, prostě zaplatí „nějakou“ pokutu a jede se dál.
Patrně vůbec netuší, že při troše smůly si mohl klidně vykoledovat trestní stíhání. Pokud by mezi tou „troškou kytek“ byl i některý zvláště chráněný druh, hrozily by mu na základě § 49 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve spojení s Přílohou č. II prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. podle § 299 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, až tři roky odnětí svobody.
Jakkoliv to osobně považuji za nesmyslnou trestněprávní hypertrofii, taková právní úprava u nás skutečně existuje. A i když nechci pochybovat o Babišových botanických a právních vědomostech, myslím že o druzích té „trošky kytek“ a existenci této právní úpravy toho ví asi stejně jako o anatomii trávícího ústrojí krávy. Takže kdyby tomu náhoda chtěla, mohl premiérův výšlap skončit dalším zářezem v seznamu jeho trestních stíhání. Při představě jeho následných výrokových „koblihe“ na toto téma či komentářů v civilizovaném zahraničí už bych se asi smíchy neudržel.
Nejpůvabnější podívaná se ovšem naskytla při Babišovu improvizovaném pokusu o zpěv písně skupiny Starship, kterou hlasitě pouštěl z mobilu. Spíš než zpěv to tedy připomínalo neartikulované skřeky, a kdyby nebyla slyšet hudba z reproduktoru, nebylo by ani poznat, že se Babiš snaží notovat nějakou píseň.
Jeho znalost textu navíc zjevně končí u refrénu, a to ještě s artikulací připomínající hospodské veselí místních štamgastů, ke kterým se angličtina v životě nepřiblížila na méně než 100 kilometrů. Slyšet takový kravál v noci někde na ulici, obloukem se takové partičce raději vyhnu, abych náhodou nedostal půllitrem po hlavě.
Ani zde nepřekvapí setrvalá blízkost Aleše Juchelky, který je v propoceném brčálově zeleném triku prostě nepřehlédnutelný. A zjevně se neodvažuje rušit projev mistra, a proto se jen oddaně směje do rytmu a opět nadšeně přikyvuje – čemu, to již ponechám vaší fantazii.
Zajímavé je ještě jedno srovnání. Premiér Fiala byl loni vláčen kritikou za společenskou košili a polobotky při výstupu na Ještěd. Nyní se můžeme zamyslet, zda je horším hříchem jít do přírody ve společenském oblečení, anebo se tam chovat jako buran a svým projevem připomínat Čechy těsně po revoluci, když poprvé přijeli do tehdejšího Západního Německa.
Inu, to je náš premiér. A odraz většinového českého voliče. Kdybych k životu potřeboval alkohol, řekl bych jediné: to chce flašku.
