Článek
Senátní volby skončily nevídaným debaklem vládních stran. Nezískaly ani jeden mandát, což je těžko uvěřitelný propadák. Obzvláště silná potupa je tento výsledek pro hnutí ANO, které neuspělo ani ve volebních obvodech, kde to pokládalo za téměř samozřejmé. A máloco se ukázalo být vzdálenější realitě než předvolební sny Karla Havlíčka o volebním vítězství.
Potvrdilo se několik věcí. Současné vládní koalici včetně hnutí ANO chybí personální kvalita. Opírají se o vládu početného průměru, ale nemají v podstatě žádné lídry a rozdílové osobnosti. Není divu. Těžko si totiž představit, že by takové osobnosti chtěly spojit svůj osud s něčím jako je politika současné vlády. A to se v jednomandátových volbách projeví naplno.
Motoristé a koalice SPD jsou personálně tak slabé, že mají problém do Senátu vůbec vyslat nějaké kandidáty, natož pak pomýšlet na postup do druhého kola či dokonce na vítězství. A průměrnost kandidátů hnutí ANO nejlépe vystihuje skutečnost, že přestože ve druhém kole měli nejpočetnější zastoupení, jejich kandidát nikde nedokázal zvítězit. To ještě víc zdůrazňuje, o jak kolosální blamáž se u lídra vládní koalice jedná.
Výsledek senátních voleb koresponduje rovněž s posledními volebními průzkumy. Lidé už mají této kolice hochštaplerství, arogance a nepokroku vydávaného za ctnost zjevně plné zuby. A to nejen její nevoliči, ale dokonce i nemalá část jejích voličů z loňských voleb. Část proto, že z nějaké těžko pochopitelné naivity věřili v civilizovanost vlády pod taktovkou ANO či jeho slibům že s SPD nikdy vládnout nebudou, část pro kupící se porušování původně svatosvatých slibů Babišovy vlády, které se navíc objevují v oblastech, kde je to vzhledem k elektorátu tohoto hnutí rovno politické sebevraždě.
Jak budou vládní strany reagovat? Inu v souladu se svými schopnostmi a mentálním rozměrem. A sice dalším posílením úvah o zrušení Senátu podle hesla, že volby které neumíme vyhrávat je nejlepší odklidit z cesty.
Jistě se nadále najde dostatek členů jejich fanouškovského tábora, kteří tomu budou nadšeně tleskat a dokonce snad i věřit, že volby ve kterých nevyhrává Babiš jsou z principu podezřelé, neřku-li protiústavní. Tento dav bude existovat vždycky. Pro tuto zemi je ale podstatné, že oproti loňským sněmovním volbám řídne.
Prozápadní opozice má nyní jediný úkol, a sice najít lídra, který ji nejlépe na půdorysu původní koalice SPOLU znovu sjednotí. Žádný z jejich současných stranických předsedů na to nestačí, což mě obzvláště mrzí u Martina Kupky, který je jinak jakýmsi Petrem Fialou bez vousů.
Nač však hledat nového lídra, když ten původní nikam nezmizel. Nač hledat Fialu bez vousů, když máte toho s vousy. A samozřejmě nač znovu přepřahat ve vedení ODS, když Martin Kupka je dobrým a důstojným předsedou.
Úplně stačí do příštích sněmovních voleb ustavit do pozice volebního superlídra a kandidáta na premiéra koalice SPOLU opět Petra Fialu. Pak tato koalice nad dohasínajícím Babišovým šapitó drtivě zvítězí.
