Článek
Filip Turek se opět vyjadřoval k okolnostem své nedávné autonehody, tentokrát pro TN.cz.
Odhlédněme od řady „standardních“ bizarností, kupř. když za „banální“ označuje nehodu, při které druhý řidič utrpěl vícečetná poranění včetně středně těžkého poranění hlavy a došlo ke zničení převážených krevních destiček určených k urgentnímu podání pacientovi. Už totiž víme, že Turkovy výroky jsou těžkotonážní mentální bomby, za které by v jakékoliv civilizované straně nedostal důvěru ani k roznášení letáků. Motoristé se svojí „extrémní kohabitací“ jsou však jiná liga a žádné slabší kusy, které k životu snad potřebují zákony.
Zaměřme se proto jen na největší perlu Turkových myšlenek, v níž vyjádřil naději, že Policie jeho případ rozhodne podle práva, a pokud ne, společnosti si ho (tedy Turka) nezaslouží.
Ne, Filip Turek to nepředstírá. On to myslí vážně. Nechce-li tedy občanská společnost nenávratně přijít o tento hranatý diamant české politiky, měla by již nyní apelovat na Policii ČR, ať případ rozhodne podle výkladu práva Filipa Turka. Jinak nám hrozí nenahraditelná ztráta.
Stačí si uvědomit, jak se náš pan poslanec ve své funkci otáčí – vždyť na plénu Sněmovny promluvil poprvé již po více než sedmi měsících od jejího ustavení. Patrně se řídí starým dobrým a tudíž konzervativně tradičním příslovím „mlčeti zlato“. A musí být přece kumšt trávit hodiny, dny a týdny v diskusním orgánu, a vydržet mlčet. Nelze se pak divit, že to ani hranatá legenda s vítěznou mentalitou z nejtěžších klání často nevydrží, a vrhá se raději do boje o titul největšího absentéra Sněmovny.
Kromě toho je náš pan poslanec Turek opravdový šibal, který svým legislativním návrhem všechny dokonale zmátl. Převlekem za předsedu Mensa Česko? Ale kdeže. Přáním, aby jeho návrh poslanci nepodpořili. Kroutíme hlavou? I my hlupáci a nevděčníci, ani tentokrát nejsme schopni docenit genialitu a přínos Filipa Turka v roli zákonodárce.
Pod tíhou důkazů nám nezbývá než se přiznat pane poslanče. Máte ve všem pravdu, poníženě se kajeme a sypeme si popel na hlavu – jako společnost si Vás opravdu nezasloužíme. A ne, vážně od Vás nemůžeme očekávat takovou velkorysost, abyste nám snad prominul, či dokonce byl ochoten uvažovat o setrvání v poslanecké funkci i pro další volební období. Takovou oběť od Vás nemůžeme žádat.
Zasluhujeme jen to nejpřísnější potrestání. A nemusíte nás šetřit ani presumpcí neviny, i bez soudu se rovnou přiznáváme ke všemu co povede k našemu odsouzení Vaším majestátem. Jediným adekvátním řešením je proto trest absolutní. Budeme zbaveni dieslového motoru? Kdepak, Vy nás potrestáte ještě víc. Budeme se muset navždy vzdát Vaší přítomnosti v politice. Skutečně si nezasloužíme, abyste nás za naše peníze nadále zastupoval svým mlčením na plénu Sněmovny a návrhy zákonů, jež bezesporu vejdou do dějin legislativy.
Sebekriticky přiznáváme, že jsme nepolepšitelní, a trest proto bez odmlouvání přijímáme. Pod jednou podmínkou: že si to nikdy nerozmyslíte.
