Článek
Přestože hnutí ANO má dle předvolebních průzkumů podporu přes 30 % voličů, většina z nich si od jeho návratu do vlády slibuje věci, které se jim v žádném případě nesplní.
Při pročítání internetových diskusí jsem vybral šest často se opakujících motivů, které diskutující označují za svůj důvod volby hnutí ANO. V dnešním článku si je rozebereme a zamyslíme se, proč jsou zcela slepou cestou.
„Babiš zatočí s Fialovou drahotou.“
Opravdu? A jak to asi udělá? Nežijeme v centrálně řízeném hospodářství. A v tržním systému vláda pravomoc cenotvorby přece nemá. Proto ani žádná „Fialova“ drahota neexistuje, resp. ani existovat nemůže.
Hlavní příčinou vysokých cen zboží je špatně fungující trh. Typickým příkladem budiž ceny másla. Všechny nynější systémové problémy existovaly i za Babišovy vlády. Co udělal k jejich eliminaci? Nic. Naopak dotacemi šitými na míru velkým hráčům, kteří je vůbec nepotřebovali, deformace trhu dále prohloubil.
A netřeba snad připomínat, že součástí oligopolu držícím vysoké ceny jsou i firmy náležící do holdingu Agrofert. Babišovi to vyhovuje - v pozici podnikatele z vysokých marží profituje, a v pozici opozičního politika za ně kritizuje Fialovu vládu. A smíchy se nejspíš plácá do stehen, že mu jeho voliči tuto dvojroli umožňují hrát, a ještě v něm vidí zachránce před Fialovou drahotou.
A jen pro dokreslení - za kontrolu trhu odpovídá ÚOHS v čele s Petrem Mlsnou, kterého jmenoval Miloš Zeman na návrh Babišovy vlády. A péče o cenovou stabilitu je podle čl. 98 odst. 1 Ústavy ústavní povinností ČNB v čele s guvernérem Michlem. Kdopak ho jmenoval? Hádáte správně, samozřejmě rovněž Miloš Zeman.
„Babiš lépe komunikuje, rozumí nám, má nás rád, je jedním z nás.“
Především to není pravda. Babiš je multimiliardář, který žije životem multimiliardáře. Lidovější způsob vyjadřování je pouhý politický nátěr, kterým se snaží získávat jednodušší voliče věřící jeho autenticitě.
Ale především – řízení státu přece není reality show. V celostátních volbách proto nehledáme novou Superstar, ale osobnosti s nejlepšími předpoklady k řízení státu. Sedět v sepraném triku před kamerou a říkat „čau lidi“ či debatovat se svými fanynkami o délce svého přirození k těmto kompetencím opravdu nenáleží. Podobně jako třeba zedníka si vybíráme podle schopnosti zdít, a nikoliv podle trendy tašky, či chirurga podle schopnosti operovat, a nikoliv podle počtu vtipů o blondýnách, které na sále sype z rukávu. Pokud takovým pseudokritériím podlehneme, nemůžeme se divit, že nám dům spadne na hlavu a místo nefunkční levé ledviny přijdeme o funkční pravou.
„Babiš je úspěšný podnikatel, a proto je jasné, že bude dobře řídit i stát.“
A představte si, že to vůbec jasné není. A to nechme nyní stranou úvahu, zda je Babiš opravdu úspěšný podnikatel, anebo spíš úspěšný žadatel o dotace.
Především, co znamená úspěch? V podnikatelském prostředí zejména maximalizaci zisku. To se však Babišovi při předchozím vládním angažmá příliš nedařilo, neboť ve státním rozpočtu maximalizoval naopak ztrátu. Kdyby tímto způsobem podnikal, dávno by zbankrotoval.
Kromě toho, účel řízení státu je neporovnatelně širší než účel řízení podnikatelského subjektu. Pro správu země opravdu nestačí jen „umět vydělat peníze“. Podobně jako třeba fotbalová hvězda střílející góly jak na běžícím pásu vůbec nemusí mít předpoklady být jednou úspěšným trenérem.
A jen tak na okraj – pokud by Babiš uměl řídit stát, proč to tedy před námi tak dobře tajil za svého minulého vládnutí?
„Fiala je lhář, porušil všechny sliby, zatímco Babiš vždy držel slovo.“
Pokud očekáváte od Babiše plnění vlastních slibů, budete zklamáni. A to bez ohledu na to, zda se ztotožníte s názorem komentátora hospodářských novin Petra Honzejka, který považuje Babiše za rekordmana ve lhaní. Úplně stačí data porovnávající plnění slibů Babišovou a Fialovou vládou. K tomu může posloužit kupř. přehled na nezávislém serveru Demagog.cz, který sledoval plnění 50 slibů Babišovy vlády, a totéž sleduje nyní u vlády Fialovy.
Babišova vláda zcela splnila 44 % slibů, částečně 26 % a porušila 30 %. Fialova vláda má prozatím zcela splněno 32 % slibů, dalších 28 % rozpracováno a 6 % splněno částečně. Jen 14% svých slibů Fialova vláda porušila, a zbytek prozatím zůstává nerealizován.
V celkovém součtu je tak pravděpodobné, že Fialova vláda bude mít celkovou bilanci lepší než Babišova. A to navzdory tomu, že vykonává mandát v nesrovnatelně náročnějším období, které předem nemohla očekávat. Přinejmenším část slibů tak nenaplní nikoliv vlastní vinou, ale z důvodu změny podstatných okolností nezávislých na její vůli, což ji pochopitelně nelze přičítat k tíži.
Asi jako když někomu slíbím půjčit auto, na které v mezidobí spadne strom, čímž svému slibu nemohu dostát. Podobně uvažuje i právní řád, kupř. § 1765 a násl. občanského zákoníku, podle něhož může soud závazek úplně zrušit či jeho obsah změnit, pokud strana zavázaná k plnění nemohla takové změny rozumně předpokládat ani ovlivnit, a skutečnost nastala až po přijetí závazku.
Premiér Fiala nedávno v jednom rozhovoru řekl, že po ruské invazi měl říct, že původní sliby neplatí. Myslím, že to není nutné. Každý myslící volič to totiž chápe.
„ANO budu volit abych naštval libtardy a eurohujery.“
Učinit snahu naštvat někoho jiného ústředním motivem výběru kandidátů do vedení státu je stěží uvěřitelná patologie. Jejím základem je groteskní nepochopení, že vlastní nespokojenost nezmizí vyvoláním nespokojenosti někoho jiného. Ještě bizarnější je, že tento důvod náleží v různých variantách paradoxně k nejčastěji zmiňovaným motivem volby ANO v internetových diskusích.
To jen ukazuje, v jak zoufalé neúctě chováme demokracii a jak málo si vážíme svobodného volebního práva. Nejen že nehledáme nejlepší cesty pro fungování státu. My klidně otevřeně volíme tu, o které víme že je špatná, resp. dokonce čím je horší, tím víc nás přitahuje. A radujeme se jak vadí těm, komu záleží na prosperitě a hodnotové vyspělosti této země. Toť motiv lidí frustrovaných vlastní nespokojeností podobný mentalitě motivů ruské agrese vůči Západu. A podobná logika, jako závidím-li sousedovi bazén a na vlastní nemám peníze či jsem líný ho stavět, alespoň mu do něj naházím hnůj.
Co takovým frustrátům vzkázat? Při aplikaci tohoto přízemního pravidla na volební výběr jste se poněkud přepočítali. Snažíte se totiž potopit loď, na které sami jedete. A na které jste závislí mnohem víc než cestující, na které útočíte. Na rozdíl od nich totiž neumíte plavat.
„Babiš se postará o lidi a zatočí s Fialovou bídou.“
My žijeme v bídě? Absolutní chudobou či sociálním vyloučením je v ČR ohroženo 12 % obyvatel, což je dle dat Eurostatu za rok 2023 nejméně z celé EU, jejíž průměr je 21,4 %. Ano, čtete dobře. Za té údajně asociální Fialovy vláda máme nejnižší míru chudoby ze všech členských zemí EU. Za rok 2024 ještě nejsou k dispozici data za všechny státy. V prozatím neúplné tabulce si ČR svoji pozici drží, a podíl ohrožených obyvatel dokonce ještě klesl na 11,3 %. A pokud jde o příjmovou chudobu, dle dat ČSÚ podíl ohrožených osob v naší zemi v roce 2023 činil 9,8 % a loni 9,5 %, což jsou v průměru stejné hodnoty jako za Babišovy vlády.
Návrh rozpočtového deficitu na rok 2025 je při tom všem nejnižší za posledních 5 let , a při zohlednění v mezidobí proběhlé inflační vlny ještě výrazně nižší. To jen dokladuje, jak extrémně neefektivně a necíleně předtím Babišova vláda státní prostředky používala. A jak falešná je představa, že je vynakládala na boj proti chudobě.
Pokud má tedy Babiš zatočit s bídou, nejlepší příležitost má ve svém holdingu. Tam jsou totiž mzdy skutečně na podprůměrných hodnotách.
Postarat se o lidi? Nejjistější a systémový způsob je budovat ekonomicky prosperující demokratickou společnost. Tupohlavé provozní dotace či povinné kvóty na české potraviny vůči trvale ztrátovým produktům neschopným obstát v evropské konkurenci je vyhazování peněz do bezedné jámy. Pokud totiž namísto prorůstových investic a budování inovativní ekonomiky budeme dotovat něco, co není schopnost zajistit vlastní konkurenceschopnost, nebudeme mít nakonec nikdo nic. To není socialismus (neboť zde příjemcům platíme i komerční zisk), ani kapitalismus (neboť uměle zasahujeme do tržní soutěže). To je jen hloupost. A jak známo, ta k prosperitě vést nemůže.
Milí voliči hnutí ANO, pokud volbou Babiše chcete s vidinou osobního profitu prosadit opatření, která budou ekonomiku dusit, střílíte se do vlastní nohy. Čím méně totiž bude stát prosperovat, tím méně vám bude schopen pomáhat. A čím menší koláč bude k přerozdělování, tím menší kousky na vás zbydou. Přerozdělováním prázdného talíře se totiž ještě nikdo na světě nenajedl. A právě takovým směrem vede Babišova politika nerůstu a neprosperity.
Nezapomeňte také na inflační potenciál rozhazování peněz bez odpovídajícího ekonomického výkonu. Z účinků inflační spirály, kterou bez rozmyslu a zkoumání sociální potřebnosti roztočil Babiš, se zotavujeme dodnes. Jedním z jejích důsledků bylo, že co Babiš rozdal, o to adresáti následně vlnou inflace tím vyvolané zase přišli. Cílovým skupinám to tedy nepomohlo, a společnost jako celek poškodilo. Třeba i dalším navýšením částky vynakládané na obsluhu státního dluhu.
A co je vůbec nejvyšší hodnotou v boji o vlastní prosperitu? Přece možnost svobodného rozhodnutí. Máte dům na venkově a nejste spokojeni s malou nabídnou zaměstnání a těžkým životem? Co vám brání ho prodat a odstěhovat se do Prahy? Fráze „přece všichni nemůžou bydlet v Praze“ nic nemění na tom, že vy můžete. Není to nadějnější cesta než čekat na neexistujícího spasitele, který vám ze svého nedá nic, a aby vás nakrmil pouze zmenší koláč, o který se všichni dělíme a na kterém jste právě vy nejvíc závislí?
ANO a jeho politické satelity jsou volbou nesebevědomé průměrnosti pro ty, kteří v životě nemají větší ambice. Pokud si navíc děláte naděje, že volba Babiše je lékem na zpackaný život, budete hluboce zklamaní, jako jste už byli minule. Nejvíc ublížíte opět jen sami sobě, protože vy jediní od této volby něco očekáváte.
My ostatní i tato země vaši volbu přežije. A opravdu se nepůjdeme zoufalstvím oběsit, jak možná doufáte. Odliv mozků směrem na Západ, jako třeba na Ficově Slovensku, ale čekat můžete. Hůře se díky tomu bude žít zase jenom vám, protože namísto čerpání dotací a Babišových dárečků budete muset na chod této země pracně vydělávat.
Ale i vy to přežijete. Budete jen ještě víc závidět Němcům, a Babiše s Havlíčkem a Schillerovou v dalších volbách ze Strakovky opět vyženete jako v roce 2021. Ztratíte však další čtyři roky marným upínáním nadějí k lidem, kteří jsou ve vaší fantazii někým úplně jiným než ve skutečnosti. Stojí vám to za to?
