Článek
Kritika Fialovy vlády za její (smyšlené i skutečné) chyby se v Česku stala téměř národním sportem. Její relevance občas připomíná kritiku zasahujících hasičů, že před vstupem do hořícího domu nezazvonili, při zásahu promáčeli koberec a rozcuchali babičku. A naopak to, že požár uhasili a všechny obyvatele domu zachránili, nejspíš bereme jako samozřejmost, kterou zmiňovat netřeba.
Začněme třeba heslem „vláda nesplnila sliby.“ Jedna z nejčastějších frází. Pořád totiž nejsme schopni pochopit, že v době svého Programového prohlášení vláda ani při nejlepší vůli nemohla předpokládat, k jak podstatné a turbulentní změně okolností poté dojde. A proto vládě nesplnění takových slibů nelze klást za vinu.
Jak to? Představme si to na jiné situaci. Kamarádovi slíbíte půjčit auto. To vám pak ale zničí povodeň, takže slib nemůžete splnit. Ovšem nikoliv svoji vinou. A asi byste se důrazně ohrazovali, kdyby vám to kamarád za vinu kladl.
A jen tak mimochodem, podle nezávislého serveru Demagog.cz Babišova vláda splnila 44 % slibů, částečně splnila 26 % a porušila 30 %. Fialova vláda má prozatím splněno 32 % slibů, dalších 28 % rozpracováno a 6 % splněno částečně. Jen 14 % slibů Fialova vláda porušila, a zbytek prozatím nerealizovala. Fialův kabinet tak v bilanci plnění slibů nevybočuje z obvyklých mezí a může dopadnout lépe než předchozí Babišův, a to navzdory objektivně nesrovnatelně nejnáročnějšímu období. To mluví za vše.
Podobné je to s kritikou zvýšení daní a odvodů. Samozřejmě přehlížíme, že v evropském kontextu náležíme nadále k zemím s nejnižší daňovou zátěží. Nechceme slyšet, že zvýšení Fialovou vládou bylo tak kosmetické, že by mu slušelo spíš označení daňová optimalizace. Nechápeme ani to, že příčinou onoho zvýšení rozhodně nebyla vládní svévole, ale nutná reakce na předem neplánovaný růst rozpočtových výdajů vyvolaných především dominovým efektem zločinné ruské agrese. A nehodláme vidět ani to, že za stejné situace by musela k takovému kroku sáhnout každá vláda, přičemž pravděpodobně by tak učinila ještě mnohem razantněji.
Proč nás nic z toho nezajímá? Nehodí se to do naší pohádky o špatné vládě, která nám jen lže a zvyšuje daně. My totiž nechceme přemýšlet a hledat pravdu. Chceme jednoduchý černobílý svět, kde jsme vládu pasovali do role zločince a čekáme až nás přijde zachránit statečná a milující opozice. V čele s lidmi jako je Babiš, Vondráček, Okamura, Sterzik či Macinka. Myslím, že takovou pohádku by nám nebaštily ani děti.
Dalším kritikům vadí nedostatek zubařů či praktických lékařů mimo velká města, málo pracovních příležitostí na venkově či drahé bydlení. Všichni mají pravdu. Jenomže opět nic z toho nezavinila Fialova vláda, a volbou autoritářské a nekompetentní opozice se nic z toho nevyřeší. Všechny uvedené problémy existovaly už za předchozí Babišovy vlády, aniž by s nimi cokoliv udělala.
Další skupinou jsou lidé, kteří Fialově vládě komicky připisují vinu za chyby vlády Babišovy. Typickým příkladem je inflace. Ta vzniká obvykle s určitým odstupem poté, co se do ekonomiky uměle pumpují peníze. Je to logická zákonitost - lidé mají víc peněz, tudíž více utrácí, a to obchodníkům umožňuje zvyšovat ceny. V ekonomice platí, že čím je něčeho víc, tím to má nižší hodnotu. Peníze nevyjímaje.
Nepřekvapí proto, že naši přední ekonomové se shodují, že inflační spirálu gradující za současné vlády roztočila svoji nezodpovědnou proinflační politikou Babišova vláda. Nebylo by lepší si přečíst jejich argumenty než dokola opakovat nesmysl, že „za to může Fiala“?
A kromě toho mají voliči krátkou paměť. Asi už zapomněli, jak před minulými volbami kritizovali Babišovu drahotu. V roce 2021 Česko zaznamenalo třetí nejvyšší růst cen z celé EU, hned po Maďarsku a Polsku.
„Inflace je celosvětový problém,“ reagoval tehdy Babiš z pozice premiéra. Jasně. Inflace za Fialovy vlády je „Fialova drahota“, kdežto za Babišovy vlády „celosvětový problém“. A kdo tomu nevěří, je eurohujer a libtard.
O mnoho rozumněji neuvažuje ani údajných až 400 tisíc původních voličů SPOLU, kterým se prý nechce k volbám. Nejste spokojeni se současnou vládou a Piráty volit nechcete? A myslíte že budete spokojenější, když zde bude vládnout Babiš s lidmi převlečenými za hranolku, bojujícími za Rosatom či pro své výstupy přezdívanými Vodkáček?
A co třeba expopelář Tomio Okamura se svým nočním vlkem Foldynou a celou skvadrou jménem SPD, která je největším šiřitelem ruského vlivu u nás? Nebo hnutí Stačilo, jehož předseda Sterzik považuje za nejdůležitější umět kydat hnůj, otevřeně volá po „změně režimu“ a jeho programem je „slovanství a tradice“ coby záminka pro „urovnání vztahů s Ruskem“? Anebo Motoristé, jejichž čestný prezident se chlubí úmyslným porušováním zákonů vlastní země, přičemž zákony jsou prý jen pro slabší kusy?
Tak co, jak se vám líbí představa takové vlády? Ještě pořád se vám nechce jít k volbám a podpořit SPOLU?
Vraťme se raději k hodnocení Fialovy vlády. A zkusme její působení nahlédnout z jiné perspektivy. Opravdu nikoho nenapadne, že už je pomalu načase zaujmout hlubší a dospělejší pohled? A namísto poněkud infantilní kritiky začít používat rozum a rozlišovat priority?
Neměli bychom si třeba konečně všimnout, že Petr Fiala je patrně nejlepším premiérem v historii naší státnosti, který se stal symbolem obhajoby naší prozápadní příslušnosti v době jejího vážného ohrožení ruskými hybridními hrozbami a jejich tuzemskými přisluhovači? Který vrátil naší zemi renomé a respekt demokratického světa, jakému jsme se těšili naposledy za dob Václava Havla? A který náleží recentně bezesporu k nejvzdělanějším státníkům nejen v Evropě?
Nechtěli bychom konečně překročit svůj obvyklý mentální svůj stín, a docenit kvality rozdílového státníka v době, kdy z nich ještě můžeme těžit? Anebo na to přijdeme jako obvykle až když mu jednou budeme stavět pomník a vyhlašovat nejlepšího premiéra století?
Neměli bychom namísto pedantské pozornosti marginalitám raději Fialově vládě poděkovat, jak zvládá bezprecedentně náročné období svého mandátu a s jakou ctí naši zemi reprezentuje na mezinárodní půdě?
Příkladem za všechny úspěchy v nejvyšší váhové kategorii může být, že Fialova vláda bez předchozí přípravy dokázala odstranit závislost naší země na ruském plynu a ropě. Žádná česká vláda předtím nic takového nepřipravovala, natož aby se o to pokusila. Fialova vláda to zvládla v jediném volebním období, a to navzdory tomu, že v problémech jsme nebyli zdaleka sami. Závislost na zločineckém režimu, který navíc energie používá jako nástroj k vydírání, je cesta do pekel, a vláda tuto zemi před ní uchránila. Není právě toto důležitější známka na vysvědčení než cena Nutelly?
A co si třeba všimnout, že Fiala v podobě koalice SPOLU a na půdorysu vládní koalice dokázal vytvořit plně funkční a po celé volební období stabilní catch-all party prozápadního voliče? Koalice je natolik široce rozkročená kolem politického středu s přesahem doprava, že může tak oslovit všechny voliče s výjimkou krajní pravice či levice. A zároveň nabízí i do budoucna mnohem stabilnější politické prostředí než nekonečné přelévání moci mezi levicí a pravicí. Nikdo jiný v historii naší země něco podobného nedokázal.
A opravdu pořád nechápeme, že rozdíl mezi stranami původní pětikoalice a protivládní autoritářské opozice je skutečně propastný? Pregnantně ho vystihuje výrok Andreje Babiše již z roku 2011. „Za RVHP jsme se mohli s těmi Rusáky alespoň ,ožrat‘ a něco vylobbovat. Naše pozice vůči EU je bezvýznamná,“ říkal již tehdy Babiš.
To je výmluvný popis světa východního buranství, který je tak blízký nátuře autoritářské protivládní opozice pod vedením hnutí ANO. Raději se „ožrat s Rusáky“než se prosadit v konkurenci civilizovaného západu a získat tam pro naši zemi autoritu. Tak jak to dokázala Fialova vláda třeba muniční iniciativou či zapojením do koalice ochotných.
Z toho všeho plyne jednoduchý závěr. Chceme-li mít jistotu, že zůstaneme zemí jasně integrovanou se západem, která je založena na hodnotové demokracii, svobodě a lidských právech, a zločinecké režimy jako ten ruský k ní mají dveře zamčené, jsou strany původní pětikoalice skutečně jedinou volbou. A to dokonce i kdyby kromě udržování prozápadního kursu neudělaly už vůbec nic. Čím dřív si to uvědomíme, tím lépe pro nás.
Teatrální štkaní, jak pro samotné zklamání netrefíme k volbám či se dokonce poohlédneme jinam by se spíš hodilo k malému dítěti nazlobenému z toho, že nedostalo sladší bonbóny. Naopak všem dospělým musí být jasné, že žádná parlamentní alternativa ke stranám původní pětikoalice v těchto volbách neexistuje. A pokud chceme uraženě čekat, jak moc premiér Fiala poprosí, aby pro nás mohl pracovat další 4 roky, měli bychom si rychle uvědomit, že pokračování této vládní koalice je v existenčním zájmu našem, nikoliv premiéra.
V podzimních volbách totiž opravdu nepůjde o žádnou salónní politiku, ale boj o holé přežití demokracie. Pořád máme dost času si to uvědomit. A pak v tomto boji zvítězíme.
