Článek
Tuzemská proruská autoritářská opozice v kampani pokračuje s groteskním obviňováním Fialovy vlády z potlačování svobody projevu a zavádění cenzury. Koho zajímá, jak je na tom Česká republika doopravdy, má možnost si prostudovat některý z celosvětových žebříčků renomovaných nezávislých organizací zabývajících se touto problematikou.
K nejrespektovanějším náleží organizace Reportéři bez hranic (RSF), která již od roku 2002 každoročně sestavuje žebříček zemí podle míry svobody projevu v médiích, přičemž aktuálně má již k dispozici údaje za rok 2025. Pozici České republiky si proto dnes krátce rozebereme a zasadíme do širšího komparativního kontextu.
Česku letos náleží z celkového počtu 180 zemí vynikající 10. místo, což představuje další zlepšení z loňského 17. místa. Ze států EU jsme osmí nejlepší a ze států bývalého východního bloku druzí, když před námi je pouze Estonsko.
Co údajná „evropská cenzura“ rovněž často traktovaná proruskými silami? Z první dvacítky je 18 zemí evropských a všechny náleží k západoevropské civilizaci. První neevropská (Nový Zéland) je na 16. pozici. Myslím, že netřeba nic dodávat.
Jak je na tom Česko ve srovnání s našimi sousedy? Jsme nejlepší. A to těsně před 11. Německem, po němž následuje 22. Rakousko, 31. Polsko a 38. Slovensko. Málokdy se podaří, aby některá ze zemí bývalého východního bloku ve významném kritériu fungování demokracie přeskočila tradiční státy západní civilizace. Tím spíš je cenné, že kromě Německa či Rakouska za sebou v průběhu mandátu Fialovy vlády necháváme i země jako je Francie, Velká Británie, Španělsko, Itálie, Austrálie, Kanada či USA
A co třeba Ukrajina, dle proruské scény údajně trpící pod Zelenského diktátem? 62. místo ničemu takovému nenasvědčuje, na zemi ve válečném stavu částečně okupované cizí mocností je to výsledek více než slušný. Tuzemské proruské scéně nezbyde než se skřípěním zubů souhlasit. Jinak by se totiž museli argumentačně vyrovnat s tím, proč je Orbánovo Maďarsko i v době míru ještě o šest příček za Ukrajinou.
Jak dopadlo Rusko? Podle očekávání. Patří mu 171. příčka, tj. z hlediska mediální svobody projevu desátá nejméně svobodná země na světě a ve srovnání s loňským rokem propad o dalších 9 míst. Ještě o něco hůře dopadla Čína, která je na 178. místě třetí nejhorší na celém světě. O moc lépe na tom není ani Indie na 155. místě či Indonésie na místě 128. To jen pro ilustraci úrovně režimů Indo-Pacifiku tvořících páteř uskupení BRICS, které jsou nám soustavně podsouvány našimi autoritáři od ANO přes SPD po Stačilo! jako alternativa k západnímu světu.
Za Babiše bylo líp? Nebylo! V roce 2018 byla Česká republika v žebříčku RSF na 34. místě a v letech 2019 - 2021 nám náležela pokaždé až 40. příčka. Od nástupu Fialovy vlády došlo k rychlému zlepšování. V roce 2022 jsme poskočili na 20. místo, v roce 2023 na 14. místo, následující rok nám patřilo 17. místo, a letos je to již zmiňovaná 10. pozice.
Babiš započal práci, jejíž plody sklízí Fiala? Nezapočal! Ještě v letech 2014 a 2015 (Sobotkova vláda) jsme byli v žebříčku na 13. místě. Propadat jsme se začali až za Babišovy vlády, přičemž zmíněná 40. příčka v letech 2019-21 byl vůbec nejhorší výsledek naší země za celou historii vydávání žebříčku.
Schválně jsem si vybral žebříček, který vychází pro Fialovu vládu příznivě? Opět úplně vedle. Velmi podobná data nabízejí i žebříčky svobody projevu jiných renomovaných organizací. Kupř. celosvětový žebříček Global Expression Report nám v letošním roce přisuzuje rovněž 10. pozici. A celosvětový žebříček Freedom of Expression Index má nejnovější údaje prozatím k dispozici za rok 2024, a dle nich je ČR dokonce na 6. místě.
Nezávislá data tak přesvědčivě prokazují, že v celosvětovém srovnání svobody projevu náležíme dlouhodobě k nejsvobodnějším zemím světa. Jedinou výjimkou bylo období vlády Andreje Babiše, kdy byly výsledky naší země přechodně horší a zhruba na úrovni současného Slovenska. Fialově vládě se však podařilo vrátit nás mezi absolutní světovou špičku. Snad nic tedy nemůže být prázdnější a absurdnější lží než vinit Fialovu vládu z cenzury, tím spíš z úst Andreje Babiše.
Proč tedy takové lži hnutí ANO, SPD, Stačilo! i Motoristé přesto šíří? Protože při konfrontaci se skutečnými daty nemají nejmenší šanci ve volbách uspět, a tak jsou jejich jedinými zbraněmi obyčejné lži. Jejich síla se odvíjí od informační gramotnosti národa generující ochotu lžím naslouchat. Ve vyspělé společnosti mají lži sílu dětských papírových pistolí, v nevyspělé jsou zbraněmi hromadného ničení. Kam patříme my se ukáže letos na podzim.
Znovu se tak obracím k těm, kteří doteď věřili, že slova proruské opozice o nesvobodě projevu v naší zemi mají nějaký reálný základ. Opravdu chcete dát hlasy těm, kdo je chtějí získat jen za cenu, že vás budou obelhávat? A vážně myslíte, že takovým lidem je rozumné svěřit vlastní budoucnost?
